V červnu jsme pro Vás připravili rozhovor s Miroslavem Bělinou, vedoucím autorského kolektivu komentáře k zákoníku práce.

Dovolte mi na úvod otázku k Vaší specializaci, kterou je pracovní právo. V této oblasti publikujete, jste společníkem advokátní kanceláře a působíte na PF UK. To vše s cílem dostatečně skloubit teorii s praxí anebo příležitosti přinesl čas?

MB: Domnívám se, že v takové oblasti jako je platné právní odvětví se těžko dá dělat „čistá“ teorie či věda, neboť pozitivní právo (a takovým je samozřejmě i pracovní právo) považuji za aplikovatelný užitný obor, v němž musí být velice úzká vazba mezi teorií a praxí a rovněž vzájemná zpětná vazba. Od počátku svého působení na Právnické fakultě UK v Praze jsem paralelně působil v praxi, a to nejprve na Ministerstvu práce a sociálních věcí a posléze dlouhá léta na Správě nemocenského pojištění. Spojení právní praxe se svým působením na fakultě považuji víceméně za samozřejmost a z tohoto pohledu vnímám skloubení působení jako společník advokátní kanceláře při současném působení na Právnické fakultě UK v Praze jako přirozené a vzájemně se obohacující.

V červnu vychází druhé aktualizované vydání komentáře k zákoníku práce, od jehož prvního vydání uplynuly již téměř dva roky. Které ze změn zpracovaných v novém vydání komentáře jsou z Vašeho pohledu nejpodstatnější?

MB: Vzhledem k tomu, že od 1. vydání Komentáře zákoníku práce uplynula relativně delší doba, je zřejmé, že komentář musel reagovat především na řadu dílčích změn v právní úpravě, ke kterým v mezidobí došlo, a to jak pokud se jedná o změny v českém právním řádu, tak i změny v evropské legislativě. Rovněž se v mezidobí vyvíjela judikatura jak českých soudů, tak i Evropského soudního dvora, a proto nové vydání na tuto skutečnost reaguje a je rovněž doplněno i o aktuální judikaturu. S ohledem na skutečnost, že zákoník práce je relativně „novou právní úpravou“, která navíc byla výrazným způsobem dotčena i zásadním nálezem Ústavního soudu ČR, muselo se 2. vydání vypořádat i s některými novými pohledy odborné literatury na aplikaci této právní úpravy a reagovat na ni. V tomto kontextu považuji všechny změny, které reagovaly na shora uvedené skutečnosti za významné, a to bez ohledu na pořadí.

Komentář jste připravoval v autorském kolektivu deseti spoluautorů. Jak se Vám na komentáři spolupracovalo?

MB: Je pochopitelně pravdou, že čím početnější autorský kolektiv, tím je na jednu stranu obtížnější určitým způsobem sjednotit rukopis všech autorů a dát publikaci jednotnou koncepci, a přitom naopak nepotlačit autorskou osobnost těchto autorů. Na druhou stranu výhodou autorského kolektivu komentáře k zákoníku práce je, že se podařilo skloubit členy autorského kolektivu z významných osobností justice, advokacie, Ministerstva práce a sociálních věcí i právní teorie, přičemž celkový výsledek vychází z tvůrčí diskuse nad jednotlivými problémy a ustanoveními, a pomohl tak využít poznatků a zkušeností z rozsáhlé škály významných právnických profesí.

Komu především byste komentář k zákoníku práce doporučil?

MB: Komentář je určen především právní praxi, která se zabývá oblastí pracovního práva. Mám na mysli odbornou právní veřejnost jako jsou advokáti, soudci, podnikoví právníci, ale stejně tak i zástupci zaměstnanců, tj. především odboroví právníci a funkcionáři stejně jako zástupci zaměstnavatelů. Nepochybně může posloužit i širšímu okruhu zájemců o oblast pracovního práva, a to včetně jednotlivých zaměstnavatelů a zaměstnanců.

Ve spolupráci s naším nakladatelstvím jste v letošním roce také vydal již 4. vydání učebnice Pracovní právo. Je pro Vás složitější příprava učebnice nebo komentáře? Jinak řečeno, píše se Vám lépe pro studenty nebo pro zkušené právníky?

MB: Vedení autorského kolektivu jak u učebnice, tak u komentáře je vždy složité, a to i proto, že čtenáři obou publikací jsou nepochybně velmi nároční a vysoce kritičtí. To platí jak o okruhu čtenářů, jimž je určen komentář, tak i o studentech, jímž je prioritně určena učebnice. Jedná se o zcela odlišné typy publikací, a proto je srovnání velmi obtížné. Nicméně, složitější bude asi přeci jenom příprava komentáře, neboť se jedná o rozsáhlejší publikaci, která musí daleko detailněji a podrobněji reagovat na dílčí změny jak právní úpravy, tak i judikatury.

Zmiňované publikace jsou v elektronické verzi součástí právního informačního systému Beck-online. Využíváte Vy sám elektronické verze publikací nebo dáváte přednost jejich tištěné podobě?

MB: Jak elektronická verze publikací, tak i jejich tištěná podoba má svoje výhody a vždy záleží na účelu, pro který k nim sahám. Pokud hledám základní informaci o problému a potřebuji ji získat rychle a řekněme metodou rychlého čtení, pak se domnívám, že elektronická verze právního informačního systému Beck-online je „k nezaplacení“. Na druhou stranu, pokud potřebuji detailněji a podrobněji prostudovat text publikace, resp. dílčího problému, pak volím tištěnou podobu.

Co byste v souvislosti s novým vydáním komentáře k zákoníku práce řekl našim čtenářům na závěr?

MB: Především bych chtěl čtenářům poděkovat za pozornost, kterou komentáři věnují a současně je ujistit, že jsme vděčni za jakékoliv jejich reakce a připomínky (pochopitelně i kritické), které pomohou autorskému kolektivu v tom, aby další vydání ještě více přiblížily a přizpůsobily jejich potřebám.