Dovolte mi na úvod otázku týkající se Vaší specializace: kdo nebo co Vás přivedlo k tomu dlouhodobě se zabývat problematikou zadávání veřejných zakázek?
RJ: Mé působení na Úřadě pro ochranu hospodářské soutěže, předtím jsem zjednodušeně řečeno ani nevěděl, že veřejné zakázky existují. Na toto působení navázala přednášková a expertní činnost v této oblasti, a protože byl zájem o tato školení a expertní analýzy z praxe, pokračoval jsem v této oblasti i na půdě akademické a výzkumné.

V předmluvě prvního vydání komentáře k veřejným zakázkám z roku 2006 jste vyjadřoval naději, že se legislativní aktivita v oblasti veřejných zakázek zklidní a změn v této oblasti v blízké budoucnosti nebude mnoho. Jaké je Vaše hodnocení v současné době?
RJ: Stále stojím na stanovisku, že po vytvoření právního předpisu by se do něj nemělo určitou dobu (kupř. 2 let) vůbec zasahovat a následné změny by měly být koncepční. Uvedené se u nás nedaří v žádné oblasti práva, což je jeden z problémů praxe, nedostatek právní jistoty v tom, co vlastně platí, a co nikoliv. Mé hodnocení je takové, že oblast veřejných zakázek je stále oblasti dynamickou z hlediska legislativních změn, tzn. po přijetí novely, se již pracuje na další. Sluší se říci, že tento legislativní „aktivismus“ má rovněž důvod ve změnách v EU (důraz na sociálně ekonomické aspekty – green procurement, zvýšení efektivity nezkumného řízení, udělování koncesí v oblasti zajištění dopravní obslužnosti, stanovení účinnějších pravidel v oblasti vojenských zakázek, elektronické zadávání, apod.).

Na podzim vychází druhé aktualizované vydání komentáře k veřejným zakázkám. Které ze změn v právní úpravě považujete za nejpodstatnější?
RJ: Změn je v souhrnu cca 150. Vypíchnu tedy ty nejvýznamnější. Za nejpodstatnější považuji zejména zjednodušení kvalifikace (předkládaná prostých kopií), odstranění atestace elektronických nástrojů Ministerstvem vnitra, zrušení institutu kvazikoncese, změny v soutěži o návrh, centrálním zadávání). Významnou změnou je změna vztahu uchazeče a subdodavatele v tom smyslu, že staronově mohou subdodavatelé předkládat nabídku a být subdodavatelem v jiné nabídce (až na zákonné výjimky). Změny v zákonné struktuře nabídky, významné změny v kvalifikaci (kupř. zavedení tzv. blacklistu, akciové společnosti mohou mít pouze formu akcí na jméno, nikoliv na majitele, nutnost uvádět akcionáře).

Nová česká vláda se chystá do konce letošního roku navrhnout další změnu zákona o veřejných zakázkách, co byste změnil Vy?
RJ: Zákon o veřejných zakázkách je stále příliš formální, ne vždy smysluplně reguluje kupř. elektronické zadávání veřejných zakázek, neexistuje účinné propojení mezi veřejnými zakázkami a ekonomickými principy jejich realizace (což není problém jen samotného zákona o veřejných zakázkách) a rovněž je mnoho instancí v přezkumném řízení, které trvá příliš dlouhou dobu a probíhá pouze na základě pouze písemných vyjádření (není tedy možné něco na způsob mediace mezi stěžovatelem a zadavatelem). Rovněž nejsou dostatečně detekovány protisoutěžní praktiky v oblasti veřejných zakázek, což však stěžuje samotnou aplikaci zákona o veřejných zakázkách. Jinými slovy řečeno, právních norem v oblasti zákona o veřejných zakázkách máme dost, musí však být řádně používané v souladu s jinými právními předpisy (zákonem o ochraně hospodářské soutěže, zákonem o finanční kontrole, rozpočtovými předpisy), v tom je hlavní slabina při zadávání veřejných zakázek.

Vraťme se k publikaci samotné. Komentáře obdobného rozsahu většinou připravuje kolektiv autorů. Vy pracujete sám, není to náročné a nechybí Vám někdy porada se spoluautorem?
RJ: V oblasti veřejných zakázek se publikačně nepohybuje tolik autorů a v počátcích při vytváření mé první publikace o veřejných zakázkách (Zadávání veřejných zakázek v praxi k prvnímu zákonu o veřejných zakázkách č. 199/1994 Sb. v roce 2002) jsem nabízel několika lidem z přezkumné instance a praxe spoluautorství na tomto díle. Po odmítnutí jsem ji byl nucen dokončit sám a od té doby jsem si zvykl vytvářet komentář ve výlučném autorství. Uvedené však neznamená, že některé problémy nekonzultuji s pracovníky z praxe.

Pro koho především je komentář k veřejným zakázkám určen?
RJ: Komentář je určen pro vedle podnikatelské veřejnosti, zejména potencionálním zájemcům či uchazečům o veřejné zakázky, pracovníkům zadavatelů, pracovníkům přezkumných orgánů, akademických obcí, advokátům, ekonomům, ale i všem dalším zájemcům o danou problematiku.

Komentář se v elektronické podobě stane součástí právního informačního systému Beck-online. Využíváte Vy sám elektronické verze publikací nebo dáváte přednost jejich tištěné podobě?
RJ: Elektronická verze publikací je přínosná a je v souladu s moderními trendy studia. Pokud jsem v pracovně, dávám přednost listinné formě knihy. Při cestování využívám elektronické verze, které jsou výhodné v tom, že nezabírají žádné místo a umožňují práci i mimo kancelář. To je jeden přínos elektronické podoby právního informačního systému Beck – online. Další přínos spatřuji v tom, že v něm lze vyhledávat informace pomocí klíčových slov, což vede k větší efektivitě úspoře času při řešení konkrétního problému.

Co byste v souvislosti s novým vydáním komentáře k veřejným zakázkám rád zmínil na závěr?
RJ: Rád bych popřál všem dotčeným osobám v oblasti veřejných zakázek bezproblémovou aplikaci zákona o veřejných zakázkách a dosahování úspor finančních prostředků zadavatelů. Věřím, že k tomu napomůže rovněž „můj“ komentář.