§ 6 III GmbHG (zákon o společnosti s ručením omezeným)
§ 158 BGB (občanský zákoník)
Jednatel společnosti s ručením omezeným může být jmenován s rozvazovací podmínkou. Stanoví-li jmenovací akt, že funkce končí, když jednatel od určitého okamžiku nedává společnosti s ručením omezeným k dispozici své pracovní schopnosti v plném rozsahu, ztrácí jednatel automaticky svou funkci, když k uvedenému okamžiku tento předpoklad nesplní; třeba proto, že mimoto vykonává ještě další činnost.
Spolkový soudní dvůr, rozsudek z 24. 10. 2005 – II ZR 55/04 (OLG Stuttgart)
K věci: Rodinnou ovládaná komanditní společnost W-GmbH & Co. KG má žalující společnost s ručením omezeným (žalobce 2) jako komplementáře. Vedle dalších osob se na ní podílejí žalobce 1 a žalovaný 1, jakož i jejich matka, žalovaná 2. Usnesením společníků ze dne 25. 3. 1994 byl – vedle žalobce 1 – žalovaný 1 jmenován jednatelem žalobce 2. Dále se v usnesení uvádí: „Nedá-li jednatel N (žalovaný 1) od 31. 12. 1996 k dispozici své pracovní schopnosti v plném rozsahu, tak odstupuje z funkce jednatele W-Verwaltungsgesellschaft mbH (žalobce 2); potud je jeho jmenování jednatelem časově omezené.“
V pozadí této úpravy byla skutečnost, že žalovaný 1 byl činný jako jednatel společnosti L-GmbH a měla mu být poskytnuta možnost, aby svoje angažmá v této další společnosti neukončil náhle, nýbrž s delší přechodnou dobou. Podle toho také bylo žalovanému 1 ve služební smlouvě jednatele zřízeno oprávnění, aby v omezeném rozsahu pokračoval ve své dosud vykovávané činnosti jednatele L-GmbH až do 31. 12. 1996. Ve skutečnosti žalovaný 1 vykonával funkci jednatele L-GmbH i po tomto okamžiku až do února 2003. Svou žalobou se žalobci domáhají určení, že žalovaný 1 již není jednatelem žalobce 2.
K odvolání žalobců vrchní zemský soud (OLG Stuttgart, NZG 2004, 472) žalobě v první instanci zamítnuté vyhověl. Se svou revizí – připuštěnou Senátem – žalovaní dále sledují svůj návrh na zamítnutí žaloby. Revize žalovaných nebyla úspěšná.
Z odůvodnění: I. Vrchní zemský soud (NZG 2004, 472 = ZIP 2004, 951), který pokládal určovací žalobu za přípustnou, zastává názor, že žalovaný 1 již není jednatelem žalobce 2. Žalovaný 1 byl podle jeho názoru jmenován jednatelem žalobce 2 pod rozvazovací podmínkou, že jí od 31. 12. 1996 dá k dispozici svoje pracovní schopnosti v plném rozsahu. Tato podmínka se mezitím naplnila, protože žalovaný 1 se nevzdal své činnosti u L-GmbH. Jmenování jednatele pod rozvazovací podmínkou nepodléhá žádným pochybnostem o své účinnosti, protože není na újmu právnímu postavení třetí osoby.
II. Tyto závěry při právním přezkumu v rámci revize obstojí.
1. Odvolací soud přiléhavě určovací žalobu považoval za přípustnou.
a) Zda žalovaný 1 v důsledku naplnění podmínky ztratil svou funkci jednatele u žalobce 2, může být objasněno pouze v rámci určovací žaloby (§ 256 ZPO). Odpor proti usnesení společníků ze dne 25. 3. 1994 o jmenování žalovaného 1 jednatelem žalobce 2 nepřipadá v úvahu, protože strany shodně vycházely z účinnosti tohoto usnesení a jejich spor se týká pouze jeho obsahového významu (srov. Senat, NJW 1999, 2268 = ZIP 1999, 656 = WM 1999, 796).
b) Určovací žaloba žalobce 2 je vůči žalovanému 1 bez dalšího přípustná, protože má právní zájem na závazném objasnění, zda žalovaný 1 je ještě jeho jednacím a zastupujícím orgánem (srov. Senat, NZG 2005, 714 = ZIP 2005, 1365 k opačnému případu určovací žaloby jednatele). Pochyby o přípustnosti žaloby právě tak neobstojí, je-li požadováno určení ve vztahu žalobce 1 jako jednatele žalobce 2 k žalovaným 1 a 2. Protože pro právní vztahy společníků má značný význam skutečnost, kdo zaujímá funkci jednatele, může být tato otázka i ve vztahu společníků k sobě navzájem objasněna určovací žalobou (BGHZ 121, 257 = NJW 1993, 1198 s dalšími odkazy), zvláště když nevzniká problém právní závaznosti rozsudku pro společnost s ručením omezeným (BGHZ 121, 257 = NJW 1993, 1198) kvůli účasti žalobce 2 na tomto sporu. Ani o přípustnosti určovací žaloby ve vztahu žalobce 2 k žalovanému 2 nevznikají žádné pochyby kvůli totožnému zájmu na objasnění skutečností.
c) Žalobce 2 je v tomto sporu vhodně zastupován svým jednatelem, žalobcem 1. Pokud společnost neuplatní své oprávnění podle § 46 č. 8 alt. 2 GmbHG, může být ve sporu proti dřívějšímu jednateli zastupována úřadujícím jednatelem (Senat, NJW-RR 1992, 993 = ZIP 1992, 760 = WM 1992, 731).
2. I co do rozhodnutí ve věci je třeba souhlasit s odvolacím soudem v tom, že žalovaný 1 jmenovaný pod rozvazovací podmínkou jednatelem žalobce 2 tuto funkci naplněním podmínky ztratil.
a) Žalovaný 1 byl povolán k funkci jednatele žalobce 2 pod rozvazovací podmínkou (§ 158 BGB), protože jako jednatel měl vystoupit, pokud společnosti s ručením omezeným nedá „od 21. 12. 1996 k dispozici své pracovní schopnosti v plném rozsahu“
Tímto ustanovením bylo kombinováno časové omezení s podmínkou, protože rozvazovací podmínka měla právní účinky způsobit teprve po uplynutí určité doby. Takové úpravě se nedá nic právně vytknout (Staudinger/Bork, BGB, 2003, § 163 marg. č. 4). Jmenování žalovaného 1 jednatelem žalobce 2 mělo podle pravidel obsažených v usnesení společníků ze dne 25. 3. 1994 – nehledě k jeho skutečnému výkonu práce – trvat až do 31. 12. 1996, pak ale zaniknout v případě, že žalovaný 1 žalobci 2 nevěnuje plně své pracovní schopnosti. Rozvazovací podmínka nastoupila, protože žalovaný 1 pokračoval ve své činnosti jednatele L-GmbH až do roku 2003. Přitom může zůstat stranou, zda rozvazovací podmínka nastoupila již dne 1. 1. 1997 nebo – podle názoru odvolacího soudu, který vychází z prodloužení lhůty – dne 30. 6., popř. 25. 8. 1998.
b) Jmenování jednatele pod rozvazovací podmínkou je oproti názoru, který obsahuje revize, přípustné. Literatura převážně odmítá takto pojaté jmenování jednatele jako nepřípustné s odůvodněním, že právní jistota vyžaduje, aby každému bylo zřejmé, která osoba musí plnit povinnosti plynoucí z § 41, § 43 III, § 64 GmbHG, které jsou ve veřejném zájmu (Hommelhoff/Kleindiek, in: Lutter/Hommelhoff, GmbHG, 16. vyd., § 6 marg. č. 25; Scholz/Uwe H. Schneider, GmbHG, 9. vyd., § 6 marg. č. 27; Roth/Altmeppen, GmbHG, 5. vyd., § 6 marg. č. 34; Michalski/Heyder, GmbHG, 2002, § 6 marg. č. 83; Rowedder/Schmidt-Leithoff, GmbHG, 4. vyd., § 6 marg. č. 29; Marschner-Barner/Diekmann in: Münchener Hdb. des GesR, sv. 3, 2. vyd., § 42 marg. č. 39). To Senát nepřesvědčuje. Naopak, v souladu s opačným stanoviskem je jmenování jednatele pod rozvazovací podmínkou přípustné (Lutter/ Hommelhoff, § 38 marg. č. 40; Zöllner, in: Baumbach/Hueck, GmbHG, 17. vyd., § 38 marg. č. 38b; Schmidt-Leithoff/Koppensteiner, in: Rowedder, § 38 marg. č. 39), protože tím požadavky na právní jistotu nejsou dotčeny v tak silné míře jako při jiných formách odvolání.
aa) Ustanovení § 1158 BGB výslovně předvídá možnost, aby účinnost právního úkonu byla učiněna závislou na odkládací nebo rozvazovací podmínce. S pomocí podmínky mohou osoby činící právní úkony učinit opatření pro pozdější vývoj situace prostřednictvím odpovídající právní úpravy. Podmínka je pak důležitým nástrojem vytváření smluv. Stav nejistoty spojený se sjednáním podmínky a z toho plynoucí stav, kdy není ještě rozhodnuto, bere zákonodárce v zásadě v úvahu. Pouze určitý právním úkonům (např. prohlášení o shodě při převodu pozemku, § 925 II, uzavření manželství, § 1311 věta 2 BGB) a využití subjektivního práva měnící právní vztah (např. § 388 věta 2 BGB) zákonodárce odňal možnost spojení s podmínkou. Jmenování jednatele společnosti s ručením omezeným se stává účinným teprve s přijetím funkce; nepatří k právním úkonům, které u sebe nesnesou podmínku, a může proto být s rozvazovací podmínkou spojeno.
bb) Jmenování jednatele podmíněné rozvazovací podmínkou není proto stiženo zvláštními faktory nejistoty, protože otázka, zda podmínka nastala nebo ne, může být posouzena rozporně. I v jiných případech je odvolání jednatele stiženo podobnými právními pochybnostmi: může-li být jednatel kvůli odpovídajícímu znění stanov podle § 38 II GmbHG odvolán pouze ze závažného důvodu, dojde často k protikladnému posouzení, zda výtka směřující vůči jednateli ospravedlňuje svou závažností okamžité odvolání (srov. např. odkazy v Uwe H. Schneider, in: Scholz, § 38 marg. č.43-53) nebo bylo posouzeno jako bezchybné (srov. Senat, NJW-RR 1995, 669 = ZIP 1995, 560 [562] = WM 1995, 709). Stejně tak může vzniknout nesouhlas, zda se prve časově omezené jmenování prodloužilo, a proto může být ukončeno pouze odvoláním. Nejinak je tomu při dokazování, zda ke jmenování do funkce jednatele nedošlo kvůli nezpůsobilosti k funkci (srov. BGHZ 115, 78 [80] = NJW 1991, 2566), zda došlo k účinnému složení funkce (srov. BGHZ 121, 257 [260] = NJW 1993, 1198) nebo zda s ukončením služební smlouvy dochází i ke ztrátě postavení v orgánu společnosti (srov. BGHZ 112, 103 [115] = NJW 1990, 2622). Tyto příklady právních pochybností při odvolání jednatele znázorňují, že nejistota naplnění podmínky nebrání jmenování jednatele pod rozvazovací podmínkou.
cc) Důležitost ochrany věřitelů, jakož i ochrany oprávněných zájmů společnosti rovněž nezakazuje jmenování pod rozvazovací podmínkou. Činí-li jednatel po naplnění podmínky dál právní úkony, je v řádné obchodním styku možné důvěřovat zápisu v obchodním rejstříku (§ 15 HGB) a z toho plynoucímu právu zastupovat, zvláště když podmínka není způsobilá k zápisu (Westermann, in: MünchKomm, 4. vyd., § 158 marg. č. 34). Konečně „faktický“ jednatel, který po naplnění podmínky zůstává činný, podléhá povinnostem řádného jednatele a odpovídá asi za porušení podat návrh na insolvenční řízení (§ 64 I GmbHG; srov. Senat, NZG 2005, 816 = NZI 2006, 63 = ZIP 2005, 1550 a BGH, NZG 2005, 755 = ZIP 2005, 1414).
