§ 3 odst. 4, § 247 odst. 1 písm. e) TrZ

Závěr o nenaplnění materiální podmínky trestnosti činu z důvodu jen nepatrné hodnoty odcizené věci lze učinit pouze v případě, že současně nejsou dány jiné okolnosti zvyšující stupeň nebezpečnosti činu pro společnost (např. speciální recidiva).

Je-li u trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) TrZ současně naplněn znak odsouzení i potrestání, je třeba přihlížet pouze k potrestání, které je svým významem rozhodující, protože pachatel se dopustil stejné trestné činnosti přesto, že na něj už bylo výchovně působeno, a to nikoli jen samotným odsouzením, ale přímo výkonem trestu.

Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. 6. 2002, sp. zn. 7 Tdo 184/2002

Z odůvodnění: Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 3. 10. 2001, sp. zn. 29 T 103/2001, byla obviněná uznána vinnou trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) TrZ, kterého se dopustila tím, že dne 22. 6. 2001 v P. v prodejně OD B. vzala z volného prodeje kosmetiku v hodnotě 379,60 Kč, kterou u pokladny nepřiznala, a se zbožím chtěla odejít, avšak byla zadržena ostrahou prodejny a tohoto jednání se dopustila, ačkoli dne 5. 3. 2000 vykonala trest odnětí svobody v trvání čtyř měsíců a dne 5. 9. 2000 vykonala trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců, které jí byly uloženy za trestné činy krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), e) TrZ rozhodnutími soudů ve výroku rozsudku konkrétně uvedenými. Za to byla odsouzena podle § 247 odst. 1 TrZ k trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců se zařazením pro jeho výkon podle § 39a odst. 3 TrZ do věznice s dozorem.

Městský soud v Praze k odvolání obviněné usnesením ze dne 4. 1. 2002, sp. zn. 7 To 485/2001, podle § 257 odst. 1 písm. b) TrŘ rozsudek soudu prvního stupně zrušil v celém rozsahu a věc postoupil Obvodnímu úřadu Městské části Praha 10, neboť daný skutek není trestným činem, avšak mohl by být posouzen jako přestupek proti majetku podle § 50 odst. 1 písm. a) PřesZ. V odůvodnění odvolací soud poukázal na velmi nízkou hodnotu odcizených věcí s tím, že kdyby obviněná nebyla zadržena, škoda by nedosáhla hranice škody nikoli nepatrné ve smyslu § 89 odst. 11 TrZ a jen mírně by překročila výši škody zakládající odpovědnost za přestupek proti majetku podle § 50 odst. 1 písm. a) PřesZ. Odvolací soud rovněž vyslovil názor, že v případě, kdy jiná okolnost nezvyšuje výrazně stupeň společenské nebezpečnosti činu, je třeba za hranici výše škody opodstatňující postih za trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) TrZ považovat škodu ve výši 500 Kč. V dané věci podle názoru odvolacího soudu však ani recidiva obviněné nezvyšuje stupeň společenské nebezpečnosti jejího jednání natolik, aby se jednalo o trestný čin ve smyslu § 3 odst. 2 TrZ, když poslední dva případy odsouzení byly téměř před dvěma roky a navíc za drobné krádeže s nepatrnou způsobenou škodou.

Dne 14. 3. 2002 podala nejvyšší státní zástupkyně proti citovanému usnesení odvolacího soudu z důvodů podle § 265b odst. 1 písm. f) a g) TrŘ dovolání v neprospěch obviněné, v němž namítá, že odvolací soud výrazně podcenil okolnosti určující stupeň společenské nebezpečnosti jednání obviněné a nezohlednil další okolnosti, které v její prospěch nevyznívají. Nebylo tak přihlédnuto ke skutečnosti, že v době spáchání skutku měla nezanedbatelný pravidelný měsíční příjem, zajištěno ubytování u zaměstnavatele a byla bez vyživovací povinnosti. I v předchozích případech odcizovala luxusní zboží a nikoli zboží nutné k živobytí a činu se nedopustila za existenčních okolností, které by ji ovlivňovaly do té míry, že by se rozhodla řešit svoji situaci i za cenu hrozby dalšího odsouzení. Obviněná byla v minulosti již 6x soudně trestána, z toho 4x za majetkovou trestnou činnost, přičemž převážná většina odsouzení pochází z období posledních pěti let. Výchovný účel přitom nesplnily ani dva vykonané tresty odnětí svobody, uložené obviněné po předchozím čtyřnásobném podmíněném odkladu výkonu uložených trestů odnětí svobody. Tyto okolnosti podstatně zvyšují stupeň společenské nebezpečnosti jednání obviněné a ani s odkazem na menší závažnost nynější majetkové trestné činnosti nelze zlehčovat předchozí odsouzení obviněné do té míry, aby jí tato okolnost nepřitěžovala ve smyslu § 34 písm. j) TrZ. Navrhla proto, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc přikázal odvolacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí.

Nejvyšší soud jako soud dovolací učinil na podkladě podaného dovolání následující závěry.