§ 243b odst. 1 OSŘ – dovolání

Stalo-li se dovolání bezpředmětným, je tím dána jeho zjevná bezdůvodnost ve smyslu § 243b odst. 1 OSŘ.

Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 11. 2006, sp. zn. 22 Cdo 3219/2006
 
Z odůvodnění: Žalobce se jako vlastník pozemku parc. č. 618/2 v k. ú. H. u P. domáhal, aby žalovaným bylo uloženo blíže specifikovanou část tohoto jeho pozemku vyklidit a zdržet se jejího užívání, s odůvodněním, že žalovaní tuto část pozemku neoprávněně připlotili ke svému pozemku parc. č. 609/1.

K návrhu žalobce soud prvního stupně po zjištění, že po zahájení řízení došlo na základě kupní smlouvy, kterou 29. 6. 2005 uzavřeli žalovaní jako prodávající s Ing. A. L. a P. V. jako kupujícími, k převodu vlastnického práva k domu čp. 124 se stavební parc. č. 123 a parc. č. 609/1 v k. ú. H. u P. na kupující, rozhodl podle § 107a OSŘ usnesením ze dne 22. 9. 2005 tak, že připustil, „aby do řízení vstoupili namísto žalovaných V. T. a Mgr. D. T. - Ing. A. L. a P. V.“.

K odvolání žalovaných a Ing. A. L. a P. V. odvolací soud usnesením ze dne 2. 11. 2005 usnesení soudu prvního stupně potvrdil ve znění: „Soud připouští, aby do řízení vstoupili namísto žalovaných V. T. a Mgr. D. T. Ing. A. L., a P. V. “. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovým zjištěním i právním závěrem soudu prvního stupně a konstatoval, že na procesní nástupnictví podle § 107a OSŘ nemá nesouhlas žalovaných nebo těch, kteří na jejich místo vstupují, žádný vliv.

Proti usnesení odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, jehož přípustnost opírají o § 239 odst. 2 písm. b) OSŘ a uplatňují dovolací důvod ve smyslu § 241a odst. 2 písm. b) OSŘ tedy, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Namítají, že odvolací soud měl procesní nástupnictví podle § 107a OSŘ posoudit v kontextu s § 107 odst. 1 věta první OSŘ, z čehož dovozují, že právní skutečnosti předpokládané § 107a odst. 1 OSŘ mají vliv pouze na právní nástupnictví na straně žalobce. Soud měl zohlednit nerovné postavení stran z hlediska možných průtahů řízení i skutečnosti, že „žalovaní jsou omezováni v dispozicích se svým majetkem“. Navíc měl odvolací soud postupovat i v souladu s § 100 odst. 1 věta první OSŘ a dbát brzkého projednání věci. Proto navrhují, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalobce se k dovolání nevyjádřil.

Po zpětvzetí žaloby soud prvního stupně usnesením ze dne 26. 5. 2006 řízení vedené proti žalovaným Ing. A. L. a P. V. zastavil. Dále rozhodl o soudním poplatku a nákladech řízení. Usnesení nabylo právní moci dne 14. 7. 2006.

Řízení vedené proti žalovaným, kteří se jimi stali na základě pravomocného rozhodnutí soudu o procesním nástupnictví z důvodu singulární sukcese podle § 107a OSŘ, bylo pravomocně zastaveno. V řízení pravomocně zastaveném již nelze otázku procesního nástupnictví řešit, neboť takto ukončené řízení nelze otevírat.

Za této situace je dovolání proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu bezpředmětné. Tím je dána jeho zjevná bezdůvodnost ve smyslu § 243b odst. l OSŘ a dovolacímu soudu nezbývá než dovolání podle tohoto ustanovení odmítnout.