Doc. JUDr. Pavel Vantuch, CSc.*

I. Úvodem
Až do 31. 12. 2001 bylo v trestním řádu ustanovení § 167 TrŘ, které upravovalo vyřizování žádostí obviněného a poškozeného o přezkoumání postupu vyšetřovatele, které se týkalo výlučně vyšetřování. Novela trestního řádu provedená zákonem č. 265/2001 Sb. zařadila do obecných ustanovení, které se týkají přípravného řízení, ustanovení § 157a TrŘ, které v odst. 1  zajišťuje přezkoumávání postupu policejního orgánu a v odst. 2  státního zástupce, pokud konají přípravné řízení. Tato úprava se s účinností od 1. 1. 2002 vztahuje na celé přípravné řízení. Koná-li se vyšetřování, týká se ustanovení § 157a TrŘ postupu před zahájením trestního stíhání, který zahrnuje objasňování a prověřování skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin (§ 158–159b TrŘ), stejně jako vyšetřování (§ 160–179 TrŘ). Také koná-li se zkrácené přípravné řízení (§ 179a–179f TrŘ), je možné žádat o přezkoumání postupu policejního orgánu a státního zástupce, pokud konají tuto zjednodušenou formu přípravného řízení.

II. Právní stav do 31. 12. 2001
V ustanovení § 167 TrŘ byla do 31. 12. 2001 upravena žádost o přezkoumání postupu vyšetřovatele. Obviněný a poškozený měli právo   kdykoliv v průběhu vyšetřování žádat státního zástupce, aby byly odstraněny průtahy ve vyšetřování  nebo závady v  postupu vyšetřovatele. Žádost  nebyla vázána  lhůtou. Tuto  žádost, kterou bylo nutno státnímu zástupci ihned   předložit,  musel státní zástupce neprodleně vyřídit. O výsledku přezkoumání musel být žadatel vyrozuměn.
     
Žádost o přezkoumání postupu vyšetřovatele byla dalším z podnětů k uplatnění dozoru státního zástupce vůči úkonům vyšetřovatele.            Obvinění a poškození využívali žádosti o přezkoumání postupu vyšetřovatele v podstatě v těch případech, kdy vyšetřovatel nerozhodoval usnesením, nýbrž opatřením, a proto takové rozhodnutí nebylo možné napadnout stížností, stejně jako v případě jakýchkoliv jiných závad v jeho postupu.

Státní zástupce byl povinen při výkonu dozoru v přípravném řízení přezkoumat postup vyšetřovatele dle § 167 TrŘ pouze na základě žádosti obviněného nebo poškozeného, která mu byla doručena v době, kdy za právního stavu existujícího do 31. 12. 2001 probíhalo vyšetřování, tzn. od zahájení trestního stíhání dle § 160 odst. 1 TrŘ do skončení vyšetřování předložením vyšetřovatelova návrhu na podání obžaloby nebo rozhodnutím vyšetřovatele  ve věci některým ze způsobů uvedených v § 171, 172 a 173 TrŘ.
       
Ustanovení § 167 TrŘ se nevztahovalo na přezkoumávání postupu policejních orgánů před zahájením trestního stíhání, zahrnující objasňování a prověřování skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin (§ 158–159b TrŘ),

V případě, že státní zástupce obdržel žádost o přezkoumání postupu vyšetřovatele po podání obžaloby nebo po jiném rozhodnutí ve věci, kterým bylo skončeno přípravné řízení, posoudil ji podle obsahu jako každé jiné podání podle § 59 odst. 1 věty první TrŘ a podle toho, v jakém stadiu trestního stíhání se nacházela, učinil další opatření – např. postoupil podání příslušnému soudu jako stanovisko k obhajobě v trestní věci (Stanovisko NSZ č. 3/96).

III. Přezkoumání postupu policejního orgánu
Novela trestního řádu provedená zákonem č. 265/2001 Sb. začlenila mezi obecná ustanovení, která se týkají přípravného řízení, ustanovení § 157a TrŘ, které má toto znění:  Ten, proti němuž se řízení vede, a poškozený mají právo kdykoliv v průběhu vyšetřování žádat státního zástupce, aby byly odstraněny průtahy ve vyšetřování nebo závady v postupu policejního orgánu. Žádost není vázána lhůtou. Tuto žádost musí státní zástupce neprodleně vyřídit. O výsledku přezkoumání musí být žadatel vyrozuměn (§ 157a odst. 1 TrŘ).

Osobou, proti které se trestní řízení vede, je obviněný (§ 32 TrŘ),  podezřelý ze spáchání trestného činu (§ 76 TrŘ, § 158 odst. 7 TrŘ) a podezřelý ve zkráceném přípravném řízení (§ 179b odst. 2, 3 TrŘ).

Poškozeným je ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková, morální nebo jiná škoda (§ 43 odst. 1 TrŘ).
           
Osoba proti nimž se řízení vede, stejně jako poškozený, jsou oprávněni žádat státního zástupce, aby uplatnil dozor vůči úkonům policejního orgánu. Tuto žádost mohou využívat zejména v případech průtahů ve vyšetřováních, ať už jsou policejním orgánem zaviněné či nikoliv, stejně jako při výskytu závad v jeho postupu. V praxi se nepříliš často vyskytuje porušení z nedbalosti, výrazně častější je objektivní zatížení či přetížení policejního orgánu, který vyšetřuje současně větší počet trestních věcí, a proto není možné, aby se všem věnoval zároveň.
           
Žádost směřuje k odstranění buď průtahů v přípravném řízení nebo závad v postupu policejního orgánu.

Průtahy v přípravném řízení může policejní orgán zavinit svoji nečinností  nebo mohou vzniknout bez jeho zavinění, např. v důsledku jeho dlouhodobého onemocnění, služební cesty, stáže, event. návazností dovolené a služebního volna. Mohou být také důsledkem toho, že policejní orgán učinil nebo naopak neučinil určité rozhodnutí, či opatření, nebo, že postupoval (případně naopak nepostupoval) v souladu se zákonem. Mnohdy pociťují obvinění průtahy ve vazebních trestních věcech
         
Závady v postupu policejního orgánu spočívající v tom, že policejní orgán učinil či neučinil určité rozhodnutí, opatření nebo nepostupoval v souladu se zákonem. Pojem „závady v postupu“ je velmi široký a zahrnuje jakékoliv závady v postupu policejního orgánu, s výjimkou průtahů ve vyšetřování. Jde o jakýkoliv postup policejního orgánu, který není v souladu se zákonem nebo je jinak nesprávný.
          
Žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu dle § 157a odst. 1 TrŘ se může týkat jeho postupu před zahájením trestního stíhání od okamžiku, kdy  sepíše záznam o zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 věta první TrŘ, nebo poté, co provede neodkladný nebo neopakovatelný úkon za podmínek § 158 odst. 3 věta třetí TrŘ. Žádost je možné podat kdykoliv v průběhu přípravného řízení, tedy od zahájení trestního stíhání dle § 160 odst. 1 TrŘ do pravomocného skončení přípravného řízení některým z rozhodnutí podle § 171–  173 TrŘ či podle § 307 odst. 1 TrŘ, dle § 309 odst. 1 TrŘ nebo podáním obžaloby podle § 176 odst. 1 TrŘ nebo návrhu na potrestání podle § 179c odst. 2 písm. a) TrŘ k soudu.
           
Nejčastěji se žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu zasílá na adresu státního zástupce, což je pravidlem, pokud ji v zastoupení obviněného podává obhájce nebo za poškozeného jeho zmocněnec (§ 50 TrŘ). Zašle-li obviněný nebo poškozený žádost sám policejnímu orgánu nebo orgánu Vězeňské služby, je pak jeho prostřednictvím neprodleně předložena státnímu zástupci.
       
Pokud se obviněný dovolává svých práv a svobod v průběhu vyšetřování, má rovněž podle § 157a TrŘ (do 31. 12. 2001 dle § 167 TrŘ) právo kdykoliv požádat státního zástupce, aby byly odstraněny závady v postupu policejního orgánu (Nález 14/95).
           
Obvinění a poškození využívají žádosti o přezkoumání postupu policejního orgánu dle § 157a TrŘ v případech, kdy nerozhodoval usnesením, nýbrž opatřením, a proto takové rozhodnutí nemohou napadnout stížností, stejně jako v případě jakýchkoliv jiných závad v jeho postupu.
Státní zástupce po prostudování žádosti obviněného, opisu spisu, event. vyjádření policejního orgánu nebo jeho nadřízeného vyrozumí žadatele o výsledku přezkoumání a o tom, jaká opatření byla učiněna k nápravě zjištěných nedostatků. Tato úprava platí i ve zkráceném přípravném řízení[1]

V případě, že shledá žádost důvodnou, učiní opatření k nápravě zjištěných nedostatků tím, že využije svých dozorových oprávnění podle § 174 TrŘ. O tom také informuje obviněného, který o přezkoumání požádal.

Žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu dle § 157a odst. 1 TrŘ po novelizaci trestního řádu provedené zákonem č. 265/2001 Sb. již nemůže být ze strany obhajoby podnětem k přezkoumání zákonnosti zahájení trestního stíhání, neboť zde již zákon připouští stížnost. Může však směřovat vůči záznamu o zahájení úkonů trestního řízení, popř. může být uplatněna ve všech případech, kdy policejní orgán nerozhoduje usnesením, ale učiní opatření, resp. uplatňuje jakýkoliv procesní postup, anebo je naopak nečinný, tedy podle názoru žadatele nekoná úkony trestního řízení, které by podle zákona konat měl.[2]
     
Žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu dle § 157a odst. 1 TrŘ   může obviněný podat mj.:

• v případě, kdy po zahájení trestního stíhání určité osoby jako obviněného nevykoná policejní orgán v trestní věci po dobu několika měsíců žádný procesní úkon, nevyslýchá svědky ani nekoná jiné procesní úkony ve věci. Tak tomu bude i tehdy, když policejní orgán bude přetížen neúměrně vysokým počtem současně vyřizovaných trestních věcí a vykonává-li úkony v jiných trestních věcech, bude-li na dovolené, na stáži, na dlouhodobé služební cestě apod.
• pokud policejní orgán trestní věc neprojednává co nejrychleji a s plným šetřením občanských práv zaručených ústavou (§ 2 odst. 4 TrŘ).
• v případě, že policejní orgán nevyřizuje vazební trestní věc přednostně a s největším urychlením, jak mu ukládá ustanovení § 71 odst. 1 TrŘ. Tak tomu vždy, když se policejní orgán zabývá nejdříve nevazebními věcmi, nebo nečiní rozdíl mezi vazebními a nevazebními věcmi.
• pokud policejní orgán při vyšetřování nepostupuje z vlastní iniciativy tak, aby byly co nejrychleji v potřebném rozsahu objasněny všechny skutečnosti důležité pro posouzení případu, jak to plyne z ustanovení § 164 odst. 1 TrŘ.
• v případě, že soud rozhodne o vzetí obviněného do vazby dle § 68 TrŘ z důvodu uvedeného v § 67 písm. b) TrŘ, protože dospěl k závěru, že jsou zde konkrétní skutečnosti, které odůvodňují obavu, že obviněný bude působit na svědky nebo spoluobviněné nebo bude jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní  stíhání. Přesto však policejní orgán neprovádí výslechy svědků a spoluobviněných, čímž jednak vytváří průtahy ve vyšetřování, jednak také znemožňuje, aby u odviněného trvala vazba z důvodu uvedeného v § 67 písm. b) TrŘ výrazně méně než po dobu tří měsíců, tedy po dobu kratší než je maximální lhůta koluzní vazby uvedené v § 71 odst. 2 TrŘ.
• pokud policejní orgán při vyšetřování provádí opakovaně výslech obviněného v rozporu s § 92 odst. 1 věta druhá TrŘ a § 164 odst. 3 věta druhá TrŘ jen za tím účelem, aby dosáhl doznání obviněného. Nebo pokud v případě výslechu, který trvá několik dnů, začíná policejní orgán konající vyšetřování další den výslechu opakováním některých otázek z předchozích dnů, přičemž tyto otázky i odpovědi na ně protokoluje pouze v případě, že se odpovědi obviněného liší.
• pokud policejní orgán po novelizaci trestního řádu provedené zákonem č. 265/2001 Sb. účelově kvalifikuje skutek tak, aby mohl konat standardní vyšetřování dle § 161–167 TrŘ, nikoliv rozšířené vyšetřování dle § 168– 170 TrŘ, čímž se snaží omezit účast obhajoby na úkonech konaných v přípravném řízení, především pak vyloučit účast obhájce při výslechu svědků.

 
           
Poškozený může podat žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu dle § 157a odst. 1 TrŘ mj.:

• pokud policejní orgán usnesením zahájí trestní stíhání dle § 160 odst. 1 TrŘ proti určité osobě, již stíhá jako obviněného,
• pokud poškozený  podal trestní oznámení proti jiné osobě.

Uvedené příklady uvádějí pouze některé z možnosti využití ustanovení § 157a odst. 1 TrŘ.  Osoba, proti níž se řízení vede, stejně jako poškozený, může podat žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu také v řadě dalších případů.


Žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu musí státní zástupce neprodleně vyřídit (§ 157a odst. 1 věta třetí TrŘ). Termín „neprodleně“ působí spory v praxi. Státní zástupci zpravidla vyřizují tyto žádosti během několika týdnů, někdy i po delší době, zřejmě podle svých časových možností. To zejména z pohledu obviněného a poškozeného není posuzováno jako neprodlené vyřízení věci.

V Pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 4/2001 je čl. 9e  věnován vyřizování žádostí o přezkoumání postupu policejního orgánu: „Byla-li oprávněnou osobou učiněna žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu podle § 157a odst. 1 TrŘ, státní zástupce prověří postup policejního orgánu z hlediska, zda se ve věci nevyskytují průtahy v řízení nebo závady a oprávněnou osobu vyrozumí stručným přípisem o výsledku přezkoumání a o tom, jaká opatření byla učiněna k nápravě zjištěných nedostatků.“[3]  Z citace plyne, že v uvedeném pokynu není podán výklad pojmu „neprodleně,“ který je obsažen v § 157a odst. 1 věta třetí TrŘ a kromě toho zde není tento pojem ku škodě věci vůbec užit. I když pokyny obecné povahy nejvyššího státního zástupce, k nimž je oprávněn dle § 12 odst. 2 StZast, ve znění novely provedené zákonem č. 14/2002 Sb., mají jen doporučující povahu, považuje se za nezbytné, aby státní zástupce, který se nehodlá výkladovým stanoviskem řídit, svůj odchylný postoj náležitě odůvodnil.[4] V tomto případě se však Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 4/2001 v čl. 9e  ani nepokusil o sjednocení výkladu týkajícího se neprodlené nápravy nedostatků zjištěných v práci policejního orgánu.   

Zkušenosti z praxe ukazují, že státní zástupci jsou od 1. 1. 2002 vzhledem k ohromnému počtu nových úkolů v přípravném řízení nezřídka v časové tísni a nejsou sto vyřizovat žádosti o přezkoumání postupu policejního orgánu v řadě případů bez prodlení. To dokladuje odůvodněnost názoru M. Růžičky, který uvedl, že stejná pozornost, jako ryze odborným aspektům zavádění novely provedené zákonem č. 265/2001 Sb. do praxe, nebyla věnována i jeho personálnímu zabezpečení, i když bylo zřejmé, že si novela vyžádá potřebu výrazného nárůstu  počtu státních zástupců a administrativních zaměstnanců státních zastupitelství, avšak v tomto směru se vyčkávalo až na uvedení této novely do praxe.[5]

Při výkonu dozoru v přípravném řízení je státní zástupce povinen přezkoumat postup policejního orgánu dle § 157a TrŘ pouze na základě žádosti osoby, proti níž se řízení vede, nebo podezřelého, která je mu doručena v době, kdy probíhá přípravné řízení. V případě, že státní zástupce obdrží  takovou žádost po podání obžaloby nebo po jiném rozhodnutí ve věci, kterým bylo skončeno přípravné řízení, posoudí ji podle obsahu jako každé jiné podání podle § 59 odst. 1 věty první TrŘ a podle toho v jakém stadiu trestního stíhání se nachází, učiní další opatření. Např. postoupí podání příslušnému soudu jako stanovisko obhajoby v trestní věci. Je nezbytné, aby si této skutečnosti byla zejména strana obhajoby vědoma v době, kdy policejní orgán uzná vyšetřování za skončené a umožní obviněnému i jeho obhájci prostudovat spisy a učinit návrhy na doplnění dokazování. Nezřídka dochází k tomu, že strana obhajoby  navrhne doplnění dokazování, které však policejní orgán nepovažuje za nutné, a proto je odmítne (§ 166 odst. 1 TrŘ). O odmítnutí návrhů na doplnění vyšetřování sice vyrozumí obviněného nebo jeho obhájce, avšak zpravidla bez zdůvodnění, neboť mu to zákon neukládá. Až v případě, že po skončení vyšetřování předloží policejní orgán státnímu zástupci spis s návrhem na podání  obžaloby a se seznamem navrhovaných důkazů, teprve potom musí zdůvodnit,  proč nevyhověl návrhům obhajoby na provedení dalších důkazů. Protože však obviněný není obeznámen s důvody odmítnutí důkazů, mnohdy podává žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu, která je však nejednou doručena státnímu zástupci až poté, co podá obžalobu. Dochází k tomu zejména v případech, kdy se strana obhajoby snaží podat co nejdokonalejší žádost, pro jejíž sepsání je nezbytný delší čas. 

IV. Přezkoumání postupu státního zástupce
Zcela nové je po novele trestního řádu, provedené zákonem č. 265/2001 Sb., ustanovení § 157a odst. 2 TrŘ, které má toto znění: „Žádost o odstranění průtahů v řízení nebo závad v postupu státního zástupce vyřizuje státní zástupce  bezprostředně vyššího státního zastupitelství.“
    
Dle aktuálního komentáře k trestnímu řádu se tato žádost dle § 157a odst. 2 TrŘ uplatní pouze v případech, kdy státní zástupce koná vyšetřování, tedy postupuje v postavení policejního orgánu, byť nikoliv v plném rozsahu, ale jen na podkladě přiměřené aplikace ustanovení vztahujících se k postupu policejního orgánu (§ 161 odst. 3 část první věta za středníkem) TrŘ, anebo na základě svých dozorových oprávnění [§ 174 odst. 2 písm. c) věta za středníkem TrŘ].[6]
     
Pokud státní zástupce nekoná vyšetřování, může se obhajoba domáhat přezkoumání postupu státního zástupce pouze podnětem k uplatnění dohledu nejblíže vyššího státního zastupitelství nad postupem nižšího státního zastupitelství, ve kterém je činný dozorující státní zástupce, a to ve smyslu  zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství.
    
Od 1. 1. 2002 až do července 2002, kdy byl vydán aktuální Beckův komentář ke 4. vydání trestního řádu, obhájci obviněných nejednou vykládali ustanovení § 157a odst. 2 TrŘ tak, že se vztahuje k postupu státního zástupce při výkonu jeho veškeré činnosti, tedy jak v případech, kdy státní zástupce konal vyšetřování, tak jeho dozorové činnosti dle § 174 odst. 1, 2 TrŘ. Proto obhajoba využívala ustanovení § 157a odst. 2 TrŘ i v případech, kdy žádala o odstranění průtahů v řízení nebo závad v postupu státního zástupu při výkonu jeho dozorové činnosti. Takováto podání označená jako žádost o přezkoumání postupu státního zástupce podle § 157a odst. 2 TrŘ však byla (a nadále jsou) posuzována pouze jako podnět k výkonu dohledu nad postupem státního zástupce (§ 1 odst. 3, 4, § 2 odst. 2 a 3 JŘStZast).
    
Usuzuji, že formulace použitá zákonodárcem v ustanovení § 157a odst. 2  TrŘ („Žádost o odstranění průtahů v řízení nebo závad v postupu státního zástupce vyřizuje státní zástupce  bezprostředně vyššího státního zastupitelství.“) vzhledem ke své stručnosti umožňuje výrazně širší výklad, který je gramaticky správný. Ani v důvodové zprávě k novele trestního řádu nebyl vyjádřen úmysl autorů zákona, jímž bylo výrazně užší pojetí tohoto ustanovení, jež má být uplatňováno pouze tehdy když státní zástupce koná vyšetřování, tedy vystupuje v postavení policejního orgánu, byť nikoliv v plném rozsahu. To plyne až z komentáře k ustanovení § 157a odst. 2 TrŘ, který je k dispozici od července 2002.[7] Přesto je třeba uvést, že pokud bylo cílem autorů zákona přezkoumávat průtahy v řízení nebo závady v postupu státního zástupce pouze v případě, koná-li vyšetřování, mělo to být výslovně uvedeno přímo v ustanovení § 157a odst. 2 TrŘ. To se však nestalo, a proto dochází k odlišnému výkladu uvedeného ustanovení v praxi. Ke sjednocení názorů by měla přispět judikatura.
     
Žádost dle § 157a odst. 2  TrŘ může být uplatněna jen v době, kdy státní zástupce, v jehož postupu jsou shledávány průtahy nebo závady, koná vyšetřování. Podá-li osoba, proti níž se řízení vede, nebo poškozený podání, jež označí jako žádost o přezkoumání postupu státního zástupce podle § 157a odst. 2  TrŘ v době, kdy státní zástupce ještě vyšetřování nekoná, je podání posuzováno jako podnět k výkonu dohledu nad činností státního zástupce (§ 1 odst. 3, 4 a § 2 odst. 2 a 3 JŘStZast). V případě, že by podnět byl učiněn v době, kdy státní zástupce konající vyšetřování již věc předložil s návrhem na podání  obžaloby (nebo návrhem jiného rozhodnutí) státnímu zástupci vykonávajícímu ve věci dozor nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení, postupuje se podle § 157a odst. 2 per analogiam TrŘ [v případech, kdy státní zástupce koná vyšetřování podle § 161 odst. 3, 4 TrŘ nebo podle § 174 odst. 2 písm. c) TrŘ].
   
Koná-li státní zástupce zkrácené přípravné řízení (§ 179a odst. 3 TrŘ), pak v této věci stejný státní zástupce koná zkrácené přípravné řízení a činí všechna konečná rozhodnutí podle § 179c odst. 2, 3 a § 179f odst. 2 TrŘ (podání návrhu na potrestání, odložení věci, odevzdání věci apod.), a proto se v těchto věcech uplatní rovněž pouze mechanismus výkonu dohledu ze strany nejblíže vyššího státního zastupitelství.[8]

V. Závěr s návrhy de lege lata a de lege ferenda
 
Žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu musí v současnosti státní zástupce neprodleně vyřídit (§ 157a odst. 1 věta třetí TrŘ). Pojem „neprodleně“ však působí dlouhodobé spory v praxi, a proto se jeví vhodnějším stanovení konkrétního časového termínu pro vyřízení této žádosti. De lege ferenda proto navrhuji změnu § 157a odst. 1 věta třetí TrŘ takto: „Žádost je nutno státnímu zástupci ihned předložit a státní zástupce ji musí vyřídit ve lhůtě deseti pracovních dnů.“

V případě ustanovení § 157a odst. 2  TrŘ nazvaného „Žádost o odstranění průtahů v řízení nebo závad v postupu státního zástupce vyřizuje státní zástupce  bezprostředně vyššího státního zastupitelství“ je dle mého názoru v současnosti  jediná možnost výkladu, k níž lze dospět z doslovného znění ustanovení § 157a odst. 2  TrŘ. Z tohoto doslovného znění plyne, že státní zástupce  bezprostředně vyššího státního zastupitelství přezkoumává konání státního zástupce:
a)   vždy, když se v jeho postupu vyskytují jakékoliv závady,
b)   v případech, kdy státní zástupce koná vyšetřování, tudíž vystupuje v postavení policejního orgánu konajícího vyšetřování, byť nikoliv v plném rozsahu.

Pokud však cílem autorů zákona, případně zákonodárce, byl a nadále je zúžený výklad, pro který není důvod dle současného znění ustanovení § 157a odst. 2 TrŘ, potom by bylo třeba de lege ferenda navrhnout doplnění ustanovení § 157a odst. 2 TrŘ o větu vloženou, zde uvedenou tučně, takto: „Žádost o odstranění průtahů v řízení nebo závad v postupu státního zástupce, který koná vyšetřování, vyřizuje státní zástupce  bezprostředně vyššího státního zastupitelství.“ Za současného doslovného znění citovaného ustanovení, bez mnou uvedené věty vložené, však pro tento výklad neshledávám důvod.  

Poznámky pod čarou:
* Autor je advokátem v Brně.
[1] Čl. 9e, čl. 52c odst. 3 obecného pokynu č. 9/1994 Sb. pokynů NSZ.
[2] Šámal, P., Král, V., Baxa, J., Púry, J. Trestní řád. Komentář, I. díl. 4. vydání. Praha : C. H. Beck, 2002, s. 933.
[3] Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 4/2001 ze dne 13. 12. 2001, kterým se upravuje postup státních zastupitelství před zahájením trestního stíhání a při trestním stíhání osob, při výkonu dozoru v přípravném řízení trestním a postup v trestním řízení soudním.
[4] Růžička, M. Výkladová stanoviska Nejvyššího státního zastupitelství (I). Trestněprávní revue, 2002, č. 8, s. 242–243.
[5] Růžička, M. Výkladová stanoviska Nejvyššího státního zastupitelství (II). Trestněprávní revue, 2003, č. 2, s. 62.
[6] Komentář cit. v pozn. č. 2, s. 933
[7] Je možné, že zmíněný zúžený výklad byl cílem tvůrců zákona č. 265/2001 Sb.  Tato možnost vychází pouze z faktu, že tři ze spoluautorů komentáře jsou také spoluautory novely trestního řádu, a proto lze reálně předpokládat, že výklad autorů zákona je  vyjádřen i v cit. komentáři.
[8] Komentář cit. v pozn. č. 2, s. 934.