Právo Evropských společenství nebo Právo Evropské unie

Krátké zamyšlení nad správnýmo pojmoslovím.

Evropská unie je útvarem politickým, jehož působnost je podle Maastrichtské smlouvy o Evropské unii (dále jen SEU) širší, než působnost tří Evropských společenství (dále jen ES). Unie zahrnuje navíc druhý a třetí pilíř, zatímco prvním pilířem jsou nadále právě tři společenství. Jak právo primární, tak právo sekundární zůstává zatím celé až na výjimky v rámci pilíře prvního, a proto je označováno jako právo Společenství, nikoli právo Unie. Navíc bývá často tvrzeno , že unie nemá právní subjektivitu, a proto nemůže být považována za subjekt legislativní činnosti. V odborné literatuře se postupně objevují názory*1 přiznávající sice právu Evropské unie (tzv. právo unijní) čím dál tím větší význam, nicméně se nadále právu EU přisuzuje spíše význam dílčí, který je tvořen spíše několika málo výjimkami, a tudíž převládá názor, že je správnější označení *Právo Evropských společenství* než *Právo Evropské unie**1).

Takový názor však nepovažují za správný, a to hned z několika hledisek. Unijní právo lze považovat za pojem širší, který zahrnuje nejen právo třech společenství, ale i právo přijaté orgány Unie, jež se opírá o SEU. Jedná se o akty z oblasti zahraniční politiky a spolupráce v oblasti justice a vnitra (tedy o tzv. druhý a třetí pilíř). Právo EU tedy implikuje právo ES, opačně tomu tak již není. (Akty, které transformují právo ES na právo EU mají odlišný právní režim, a tudíž nemohou být zaměňovány s komunitárním právem (právem ES), které se skutečně nachází výhradně v rámci pilíře prvního.)*2).

Dalšími argumenty pro častější užívání pojmu *Právo Evropské unie* v rámci této práce je fakt, že nelze ignorovat cíle Evropské unie, které mají nepochybně velmi silný význam při interpretaci a aplikaci acquis communautaire (k tomuto pojmu viz jiný článek). Stranou by neměla zůstávat ani úvaha de lege ferenda, kde má právo EU již dnes velmi významné postavení, a jak vyplývá z celé řady dokumentů, pojem *Právo ES* postupně ustupuje do pozadí. S označením *Právo EU* se můžeme -navzdory převládajícímu výše uvedenému názoru- přesto setkávat nejenom v odborné literatuře novodobé*4), ale i starší*4) . Domnívám se, že je tomu tak správně.


JUDr. Ján Matejka


Použité prameny:

*1) Podobně též Arnold, R., Tichý, L., ZÁKLADY PRÁVA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ, Praha 1994, ISBN 80-85889-01-3, str. 12.
*2) Shodně též Šišková, N., Základní otázky sbližování českého práva s právem ES, str. 13.
*3) Tichý, L., Arnold, R., a kolektiv, Evropské právo, 1.vydání. Praha, C.H.Beck 1999, 915 s., ISBN 80-7179-113-X, stránka IX
*4) Hendrych, D., Správní právo - obecná část, Praha 1994, C.H.Beck / SEVT, ISBN: 80 7049 069 1, str. 316.
Odeslat článek e-mailem
Odeslat článek e-mailem
Vaše jméno: Váš e-mail:
E-mail adresáta: Poslat:
Komentář: