Ochranná známka je předmětem vlastnického práva; lze ji převádět, přechází na právní nástupce, může být předmětem licenční smlouvy nebo zástavní smlouvy, podléhá výkonu rozhodnutí a může být zahrnuta do konkurzní podstaty v konkurzním řízení nebo do seznamu majetku ve vyrovnacím řízení.

Převod je dispozičním právem vlastníka ochranné známky, kterým se mění vlastnictví k ochranné známce. Nový vlastník ochranné známky vstupuje do veškerých práv předchozího vlastníka tak, jak mu tato práva příslušela v době uskutečnění převodu, tedy včetně práva přednosti.

Převod ochranné známky je především akt vůle smluvních stran, jehož předmětem je ochranná známka. Převodem ochranné známky na jiný subjekt přechází práva k ochranné známce na nový subjekt – nového vlastníka, a to na základě smluvního vztahu – smlouvy o převodu, včetně všech práv i závazků (např. z licenčních smluv).

K převodu dochází již samotným uzavřením písemné převodní smlouvy; vůči třetím osobám účinky převodu však nastávají až formálním zápisem do rejstříku. Žádost o zápis převodu do rejstříku může podat kterýkoli z účastníků.
Ochranná známka je „nezávislá“ na subjektu, který je jejím vlastníkem, může být převedena spolu s podnikem jako jeho součást nebo samostatně, tj. bez podniku.

Vedle „úplného“ převodu ochranné známky, kdy nabyvatel vstupuje do všech práv předchozího vlastníka, je možné ochrannou známku převést jen částečně, tzn. jen pro některé výrobky a služby. Pro ostatní výrobky a služby zůstává známka zapsána a chráněna pro původního vlastníka.

U mezinárodních ochranných známek je možné vedle částečného převodu mezinárodní ochrannou známku převést jen pro některé státy, ve kterých tato ochranná známka platí. Pro ostatní státy zůstává známka zapsána a chráněna pro původního vlastníka.

Z publikace Práva k průmyslovému vlastnictví autorů R. Horáčka, K. Čady a P. Hajna.