Novinové titulky nedávno sdělovaly: „Soud zasedal na stadionu. Fanoušci se chovali slušně. Bitva, která nebyla. Rizikový zápas proběhl bez větších výtržností. Ale co dál?“ (Lidové noviny z 12.5.2008). Jednalo se o fotbalové utkání mezi Spartou a Baníkem, při němž státní zástupce, soudce i advokát byli připraveni uskutečnit přímo na stadionu zkrácené trestní řízení.
Neobvyklá událost ve světě práva mne pobídla k tomu, abych ve svém archivu vyštrachal složku „symboly v souboji s kriminalitou“ a v ní například poznámku: „Cesta autem do Chorvatska. Na dálnici před rakouským Grazem manželka sníží rychlost, když v dálce spatřila uniformovaného policistu. Jakmile ujedeme několik dalších desítek metrů, zjišťujeme, že strážce zákona je pouze symbolická postava z papundeklu. Zasměji se a pomyslím si, že tu kdosi využil poznatek o tom, jak pouhý symbol odměny nebo sankce může vyvolat určité reakce.“ Po nějakém roce k tomu přibude nová poznámka: „Policista z papíru již před Grazem není nebo jsme si ho nepovšimli. Nezdálo se, že by kolona tak výrazně snížila rychlost jako posledně, i když si to vyžadovala sama povaha místa. Není-li vztah mezi symbolem a odměnou či sankcí reálný, a když i reálný vztah není udržován a posilován, po čase vyhasíná. To již věděl Pavlovův slintající pes.“ V současnosti ještě doplňuji: „Platí i pro soudní řízení na stadionech, nemůže se podobat silničním Kryštofům.“
Další zápisek si všímá typičtějšího a již osvědčeného vztahu mezi znakem a následným chováním. Symbolem je tam sám pes a jeho „povahopis“, což obé má krotit každého, kdo by se chtěl dopouštět zločinných činností proti domovnímu majetku. Poznámka zní: „Studijní pobyt v Mnichově; nedělní výlet kolem jezera Amersee. Na branách vznosných vil nacházím obdoby tradičního sdělení: Pozor zlý (někdy také kousavý) pes! Většina majitelů se však snaží odradit nekalé živly a zároveň se nedotknout cti svého miláčka. Věcně působí vývěsky: Varování před psem!; kvalifikaci ochráncovu vyjadřují cedulky: Zde se nachází pes obranář (popřípadě důrazný obranář)! Jen zdánlivě vlídnější verzi nabízí vývěska: Náš pes věrně plní své povinnosti. Časté jsou i snímky vlčáků a jiných mohutných plemen, doprovázené nápisy: Zde hlídám já! či Držím stráž. Velmi neobvykle na mne zapůsobí sdělení: Volně pobíhající pes. Když se k vám přiblíží, okamžitě si lehněte na zem a vyčkejte, až se dostaví pomoc. Pokud se pomoc nedostaví – hodně štěstí! Poslední věta je vyvedena v červené barvě. Nikde žádného pobíhajícího psa nevidím. Moje právnická podezíravost se projeví zvláštním způsobem. Říkám si, že pan domácí nemusí zrovna chovat nějaké bojovné plemeno, může to být chladně kalkulující duch, který počítá s jinde získanými reflexy, a proto žádného psa nevlastní. Nicméně nepřistoupím k plotu, abych si dále ověřoval tuto výzkumnou hypotézu.“
K tomuto vyprávění jsem připojil aktuální větu: "Přítomnost představitelů justice na stadionu a jejich připravenost věrně dostát svým povinnostem musela být reálná, pokud měla plnit symbolickou funkci a působit preventivně.“
Další dokument ve složce představuje výstřižek z Lidových novin z 24.3.2007, kde byl uveřejněn článek F.Pospíšila „Slídilové všude kolem“. V něm autor glosuje vystoupení, které na semináři ministerstva vnitra o kamerových systémech přednesl ředitel městské policie ve Zlíně. Uvedl: „Pro městské kamerové systémy (MKDS) platí, že se protiprávní jednání děje mimo dosah MKDS. Pokud dojde k protiprávnímu jednání pod MKDS, je kamera nastavena jinam. I když je kamera MKDS nastavena na místo protiprávního jednání, je v poruše. Pokud dojde k tomu, že je funkční kamera MKDS nastavena na místo protiprávního jednání, je v poruše záznam. Je-li funkční kamera MKDS na stavena na místo protiprávního jednání a je funkční záznam, dojde k jeho automatickému vymazání nebo jinému znehodnocení. Zaznamená-li MKDS protiprávní jednání, jsou telemetrické parametry pohledu nastaveny tak, že záznam neposkytuje dostatečné důkazní prostředky. Jsou-li důkazní prostředky zaznamenané KDS dostatečné, nejsou efektivně využity v trestním řízení.“ I tato myšlenka souvisí s hlavním tématem mého fejetonu. Naznačuje, že skutečná přítomnost soudu přímo na stadionu a jeho připravenost trestat je jistě pozoruhodným počinem, neřeší však ani zdaleka celkový problém s výtržnictvím fanatických fotbalových fanoušků. Objevit mezi nimi konkrétní pachatele trestných činů nebude vždy snadné. Navíc svou potřebu vybít agresi mohou přenášet do ulic a ostatně již tak činí.
