JUDr. Karel Marek*

Od běžného účtu se vkladový účet liší svým termínovým charakterem. Otevření vkladového účtu sleduje dvojí účel. Majitel účtu přenechává bance na určitou dobu k využití peníze, které sám dočasně nepotřebuje využívat pro sebe. Tím může získat jednak výhodu jejich bezpečnějšího uložení, jednak výhodu zvýšení částky vzhledem k úročení vkladu, jež je pravidelně stanoveno vyšší sazbou, než je úročení zůstatků na běžných účtech. Naproti tomu banka získává na stejnou dobu předmět vkladu k vlastnímu komerčnímu využití, může jej aktivním obchodováním (typicky úvěrem) umístit u některého ze svých dlužníků a přitom ji termínovanost vkladu nenutí mít prostředky pohotově, vzhledem k tomu, že riziko, že majitel vkladu bude požadovat jejich okamžitou výplatu, je smluvně limitováno.

Některé smlouvy o vkladovém účtu bankovní praxe – zvláště tehdy, kdy je předmětem vkladu vysoká suma a majitelem účtu je jiná banka nebo jiná peněžní instituce - často označuje pojmem depozitní smlouva a vklad bývá označen jako depozitum.

Smlouvou o vkladovém účtu  se zavazuje  banka zřídit od určité doby a v  určité  měně  účet  pro  jeho  majitele  a platit z peněžních prostředků na tomto účtu úroky a majitel účtu se zavazuje vložit na účet peněžní  prostředky, přenechat jejich využití bance na  dobu  určitou  nebo  na  dobu  neurčitou  s  předem stanovenou výpovědní lhůtou. To je, společně s ustanovením o povinné písemné formě smlouvy, celý text základního ustanovení (viz § 716 ObchZ).

Proti dřívějšímu znění základního ustanovení (tedy před novelou ObchZ zákonem č. 125/2002 Sb.), však došlo s účinnosti od 1. ledna 2003 ke změně. Povšimněme si, že základní ustanovení přímo stanoví, že přenechání bance může být na dobu určitou nebo na dobu neurčitou s předem stanovenou výpovědní lhůtou.

Podstatné části smlouvy tvoří:

• přesné určení smluvních stran,
• závazek banky zřídit účet pro jeho majitele,
• určitá doba, od které se účet zřizuje,
• určitá měna,
• závazek banky platit úroky,
• závazek majitele vložit na účet peněžní prostředky,
• závazek majitele přenechat využití peněžních prostředků bance na dobu určitou nebo neurčitou s předem stanovenou výpovědní lhůtou.

Podstatnou částí této smlouvy, odlišnou od smlouvy o běžném účtu, je ponechání využití peněžních prostředků bance. To souvisí s vyšším zúročením vkladů. Zúročení se v praxi zvyšuje úměrně době, na niž je smlouva uzavřena, a délce výpovědní lhůty.

Nové ust. § 716a je určitým návodem smluvním stranám a určuje, že smlouva o vkladovém účtu může dále obsahovat (tato formulace pochopitelně neznamená, že by smlouva nemohla upravovat i další otázky):

• osoby oprávněné nakládat s peněžními prostředky na účtu,
• výši  nebo  způsob  stanovení   výše  úrokové  sazby  a  období splatnosti  úroků,  které  banka  platí ze zůstatku účtu jeho majiteli,
• lhůty,  v nichž  oznamuje  banka  majiteli účtu  přijaté vklady a platby    a provedené výplaty a platby a výši zůstatku peněžních prostředků na účtu      a dále formu tohoto oznámení,
• ujednání, zda  a za jakých podmínek  může majitel účtu nakládat s peněžními prostředky  na účtu před uplynutím doby určené  ve smlouvě o  vkladovém účtu nebo  před uplynutím výpovědní  lhůty.

Podle původního (a platného) ustanovení § 717 ObchZ, jestliže majitel účtu nakládá s peněžními prostředky na účtu před dobou určenou ve smlouvě o vkladovém účtu, nebo není-li v ní tato doba určena, před  uplynutím výpovědní lhůty,  nárok na úroky  zaniká  nebo  se sníží  způsobem  stanoveným  ve  smlouvě o vkladovém účtu.  Účinky zániku nebo snížení nároku na  úroky se přitom týkají  pouze  úroků  z  částky,  u  níž nebyla dodržena výpovědní lhůta (§ 717 odst. 1 ObchZ). Stanoví-li to smlouva, není majitel účtu oprávněn nakládat s peněžními prostředky na účtu před uplynutím stanovené doby vůbec.

Nově se však majitel účtu může s bankou dohodnout,  že doba určená ve smlouvě o vkladovém účtu se opakovaně prodlužuje. A dále pak, je-li smlouva o  vkladovém  účtu   uzavřena  na  dobu neurčitou, lze vypovědět i část vkladu.

Kogentní ustanovení § 718 odst. 1 je věnováno placení úroků. Banka  je povinna platit majiteli účtu úroky sjednané ve smlouvě o vkladovém účtu. Nejsou-li výše úrokové sazby nebo způsob jejího  stanovení  ve smlouvě                o  vkladovém  účtu  sjednány, činí úroková  sazba polovinu  lombardní sazby  stanovené Českou národní bankou (ČNB) ke dni,  k němuž  se úroky  připisují     k zůstatku peněžních prostředků na účtu.

Smluvní strany si mohou dohodnout výši úroku ve smlouvě, na této úpravě se nic nezměnilo. Pro případ, že však výši úroku nesjednají, stanoví výši úrokové sazby zákon. Dřívější právní úprava stanovila pro takovou situaci úrok v obvyklé výši s přihlédnutím k délce doby, po kterou byly peněžní prostředky na účtu vázány. Nynější právní úprava vychází z poloviny lombardní sazby stanovené ČNB. Lombardní úvěr je přitom takový bankovní úvěr, jehož splacení je zajišťováno zástavním právem k cenným papírům.

Jsou-li peněžní  prostředky uloženy  na dobu  kratší než jeden rok,  jsou úroky splatny  po uplynutí lhůty,  po kterou jsou peněžní  prostředky na  účtu  vázány,  nebo po  účinnosti výpovědi podle § 717  odst. 1. Nebyla-li smlouva      o  vkladovém účtu sjednána na  dobu určitou,  jsou  úroky  splatny nejpozději  koncem každého kalendářního roku.

Jsou-li peněžní prostředky  uloženy  na dobu  delší než jeden rok, je banka povinna na žádost majitele účtu úroky vyplatit po uplynutí kalendářního roku.

Úroky  z peněžních prostředků  na účtu náležejí  majiteli účtu  ode dne,   k němuž  byly peněžní  prostředky ve prospěch jeho účtu připsány, do  dne, který předchází dni, k  němuž byly peněžní prostředky z účtu majitele odepsány nebo k němuž byly vyplaceny.

Ustanovení ObchZ nově upravující smluvní typ Smlouvy o vkladovém účtu končí ust. § 719 a 719a. Podle této úpravy je banka povinna uvolněné peněžní  prostředky podle příkazu majitele účtu vyplatit nebo převést majiteli účtu nebo jím určeným osobám (§ 719).

Obchodněprávní úprava smlouvy o vkladovém účtu[2] je velmi stručná. Není-li v  ustanoveních § 716  až 719 stanoveno  něco jiného, použijí  se - podle § 719a -  na  smlouvu  o  vkladovém  účtu  přiměřeně ustanovení o smlouvě         o běžném účtu.

Poznámky pod čarou:
* Docent na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
[1] Podrobněji viz Žlebková, M. Doprovodné novely k zákonu o platebním styku. Právní zpravodaj, 2002, č. 9. 
[2] Podrobněji k tomuto smluvnímu typu viz Marek, K. Obchodněprávní smlouvy. 4. aktualizované vydání. Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, 2002, 310 s.