2.2.3 Vnitřní povinnost
V této souvislosti je nutné zvláště zdůraznit nutnost velmi podrobného rozboru jednotlivých zákonných ustanovení upravujících aktivní věcnou legitimaci, a to z pohledu rozlišení, zda jde skutečně o legitimování určitých konkrétních osob či pouze o stanovení jejich vnitřní povinnosti. Případy jmenované situace jsou zejména:
- podle § 145 ObchZ jsou jednatelé společnosti s ručením omezeným povinni bez zbytečného dokladu podat návrh na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku,
- podle § 203 odst. 4 ObchZ do 30 dnů od usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu je představenstvo akciové společnosti povinno podat návrh na zápis tohoto usnesení do obchodního rejstříku,
- podle § 206 odst. 1 ObchZ je představenstvo akciové společnosti povinno podat návrh na zápis výše základního kapitálu do obchodního rejstříku po upsání akcií odpovídajících rozsahu jeho zvýšení a po splacení alespoň 30 % jejich jmenovité hodnoty, včetně případného emisního ážia, jde-li o peněžité vklady, a po splacení všech nepeněžitých vkladů,
- podle § 211 odst. 4 ObchZ se zapíše do obchodního rejstříku usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu, přičemž návrh na zápis podává představenstvo do 30 dnů od usnesení valné hromady,
- podle § 37i odst. 6 InvF podává návrh na povolení zápisu snížení základního jmění do obchodního rejstříku představenstvo do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí Komise nabude právní moci.
Ve jmenovaných případech by mohla vzniknout pochybnost, zda aktivní věcnou legitimaci podat příslušné návrhy rejstříkovému soudu mají jmenované osoby – jednatelé, představenstvo (kolektivní orgán složený z jednotlivých fyzických osob) osobně, či zda jde pouze o zdůraznění povinnosti vůči rejstříkovému soudu. Stávající judikatura, jakož i logický výklad spějí k závěru, že jde o vnitřní povinnost konkrétních osob, s možností vyvození odpovědnosti při jejím nesplnění (§ 135 odst. 2 a § 194 odst. 5 ObchZ – nesplnění povinnosti stanovená právním předpisem). Nejde však o případ aktivní věcné legitimace, neboť jde o případy existujících právnických osob, u nichž není důvodu pro samostatné jednání jiných osob. Jde tedy o stanovení speciální povinnosti statutárním orgánům či orgánům s jejich (alespoň) částečnou působností. Statutární orgán nebo orgán, na nějž přešla jeho působnost, je oprávněn jednat jménem společnosti, a tudíž předmětné návrhy podávají jménem společnosti, čili fakticky je podává společnost.
Dále jde o případy, kdy nastala určitá situace, v níž podle zákona přechází funkce statutárních orgánů zcela nebo zčásti na jiný orgán, jenž pak jménem zapsané osoby činí úkony vůči rejstříkovému soudu, nicméně aktivní věcnou legitimaci má stále sama zapsaná osoba. Jde opět o zákonné stanovení speciální povinnosti orgánu či orgánům s působností statutárního orgánu (byť i jen částečnou), případně obdobnou jako má statutární orgán. Orgán předmětný návrh podává jménem společnosti, tedy podává jej sama společnost.
Podle § 75a odst. 2 ObchZ do 30 dnů po skončení likvidace podá likvidátor návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku. Na likvidátora jmenováním přechází v rámci § 72 ObchZ působnost statutárního orgánu jednat jménem společnosti (§ 70 odst. 3 ObchZ). Likvidátor je podle § 72 ObchZ oprávněn jednat jménem společnosti též ve věcech zápisu do obchodního rejstříku. Lze zaujmout dva názory. Buďto likvidátor jedná jménem společnosti i při podání návrhu na její výmaz z obchodního rejstříku (nutno připomenout, že společnost zanikne nejdříve ke dni výmazu, jenž je vázán na právní moc usnesení soudu o výmaz) nebo jedná samostatně jako fyzická či právnická osoba. Přikláním se k prvnímu názoru, leč některé níže uvedené speciální úpravy svědčí naopak pro první možnost. Lze ovšem také dospět k závěru, že právě a jen v těchto speciálních případech může být aktivně věcně legitimovanou osobou někdo jiný než právnická osoba.
Podle § 37h odst. 2, 3 InvF návrh na povolení zápisu o zavedení nucené správy do obchodního rejstříku podává nucený správce bez zbytečného odkladu poté, co rozhodnutí o zavedení nucené správy nabude právní moci (ve smyslu § 37e odst. 2 InvF je rozhodnutí o zavedení nucené správy účinné doručením písemného vyhotovení rozhodnutí Komise o zavedení nucené správy investiční společnosti nebo investičnímu fondu). Návrh na výmaz osoby dosavadního nuceného správce a zápis nového nuceného správce podává nově jmenovaný nucený správce. Ve smyslu § 37e odst. 3 InvF zavedením nucené správy přechází působnost představenstva na nuceného správce. Z toho lze tudíž dovodit, že nucený správce návrhy vůči rejstříkovému soudu činí jménem společnosti, jež je osobou věcně legitimovanou. Problematické je však ustanovení § 37h odst. 2 InvF, podle nějž návrh na povolení zápisu ukončení nucené správy podává nucený správce, jehož funkce zanikla podle § 37g InvF. Podle § 37g InvF nucená správa končí dnem, kdy nabude účinnosti volba nových osob do orgánů investiční společnosti nebo investičního fondu valnou hromadou, jež byla svolána nuceným správcem. Je tedy zřejmé, že spolu se zánikem nucené správy zanikne i funkce nuceného správce, a že tudíž ten již není oprávněn jednat jménem společnosti z titulu osoby, na ní přešla působnost statutárního orgánu. Jsou přípustné dva výklady, a sice že věcně legitimován je osobně bývalý nucený správce, nebo že bývalý nucený správce je speciálně oprávněn podle § 37h odst. 2 InvF jednat jménem investiční společnosti, resp. investičního fondu ve věci návrhu na zápis ukončení nucené správy.
Obdobná situace jako u nucené správy je i u zápisu či výmazu osoby likvidátora investiční společnosti nebo investičního fondu. Podle § 34 odst. 9 InvF návrh na povolení zápisu osoby likvidátora do obchodního rejstříku a na výmaz osoby likvidátora podává likvidátor jmenovaný komisí. Likvidátor ve funkci jedná jménem společnosti, nicméně jestliže mu funkce zanikne a není jmenován nový likvidátor, je otázkou z jaké pozice bývalý likvidátor návrh na výmaz své osoby podává. V každém případě návrh může podat coby osoba zapsaná v rámci zápisu podnikatele, jíž se zápis týká.
Je ovšem nutné také uvést opačný přístup zákonodárce k otázce jednání likvidátora jménem likvidovaného subjektu. Podle § 6 odst. 1 ZropdzP zaměstnanecká pojišťovna zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku. Návrh na výmaz podává zanikající zdravotní pojišťovna nebo likvidátor. Zániku zaměstnanecké pojišťovny předchází její zrušení bez likvidace nebo s likvidací. Z uvedeného je zřejmé, že pro případ zrušení zaměstnanecké pojišťovny zákon hovoří o samotné pojišťovně jako o osobě věcně legitimované k podání návrhu na svůj výmaz, pro případ zrušení s likvidací o věcně legitimovaném likvidátorovi. Pro tento případ nelze pak než dojít k závěru, že aktivní věcná legitimace svědčí přímo likvidátorovi. To jej ovšem staví na zcela zbytečnou, samostatnou pozici v tomto směru obdobnou správci konkursní podstaty, nereflektující okolnost, že na likvidátora přechází část oprávnění statutárního orgánu a že na rozdíl od správce konkursní podstaty může jednat jménem společnosti.
V dalších situacích zákon pouze hovoří o určitém orgánu, jenž může podat návrh:
- podle § 216 odst. 1 ObchZ po uplynutí 90 dnů od doručení oznámení podle § 215 odst. 1 ObchZ, popřípadě od posledního zveřejnění rozhodnutí podle § 215 odst. 2 ObchZ může představenstvo podat návrh na zápis snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku;
- podle § 209a odst. 4 ObchZ představenstvo akciové společnosti může podat návrh na zápis výše základního kapitálu pouze, jestliže byl splacen emisní kurs upsaných akcií ve výši podle § 209a odst. 3 ObchZ.
I v těchto případech nejde o určení osoby aktivně věcně legitimované k podání návrhu, ale jen o zdůraznění orgánu jednajícího v konkrétní situaci jménem zapsané osoby.
Obecně by šlo uzavřít, že pokud osoba zapsaná v obchodním rejstříku existuje a pokud je povinnost či možnost podat návrh na zápis do obchodního rejstříku týkající se zapsané osoby dána orgánu zapsané osoby oprávněnému jednat jménem zapsané osoby navenek, pak tento orgán návrh vůči rejstříkovému soudu činí jménem společnosti. Aktivně věcně legitimovanou osobou k podání návrhu je v takových případech zapsaná osoba.
