6. dubna 2001
Směnka cizí na vlastní řad

Autr úřináší základní informace o směnce cizí na vlastní řad



1. Směnky s nižším počtem účastníků

Zákon směnečný a šekový (zák. č. 191/1950 Sb. v platném znění, dále jen ZSŠ) umožňuje v § 3 čl. I. vystavení směnek, které obsahují menší počet účastníků, než se obecně pro směnku cizí požaduje. Jedná se o směnku znějící na vlastní řad výstavce, zastřenou směnku vlastní a směnku komisionářskou. Fakticky se snížením počtu účastníků redukují podstatné náležitosti směnky. Z toho lze dovodit, že je nepřípustné jakékoli jiné omezení množství účastníků, než zákon připouští. Redukovaný počet účastníků směnečného vztahu je možný pouze u směnky cizí. To plyne již ze samotného znění § 3 čl. I. ZSŠ, ale i z toho, že toto ustanovení není podle § 77 čl. I. ZSŠ použitelné pro směnku vlastní.


2. Charakteristika směnky cizí na vlastní řad

V prvním odstavci § 3 ZSŠ je připuštěna možnost, aby směnka zněla na vlastní řad výstavce. Jde o tzv. směnku cizí na vlastní řad. Osoba výstavce a remitenta na této směnce splývá. Místo běžných tří subjektů obsahuje tato směnka pouze dva: a) výstavce, jenž je zároveň remitentem (tedy oprávněným), b) směnečníka. Schematicky vyjádřeno: osoba A přikazuje osobě B, aby zaplatila osobě A.

Směnka cizí na vlastní řad se pravidelně vyskytuje ve dvou podobách:

1. V prvé řadě s použitím platebního příkazu "zaplaťte na řad náš vlastní……", případně "zaplaťte na řad můj vlastní……". Je nutné vyvarovat se použití zájmena "svůj" ("zaplaťte na řad svůj vlastní….."), protože by takový příkaz směřoval k zaplacení sobě samému, což není přípustné. Tradičně je považována za možnou i formulace "zaplaťte na řad vlastní…."(1) , tedy bez uvedení příslušného zájmena, ovšem striktní jazykový výklad by i v tomto případě spíše nasvědčoval zaplacení sobě samému.

2. Druhou variantou směnky cizí na vlastní řad je případ, kdy výstavce směnky uvede zároveň své jméno na místě remitenta. (někdy se v této souvislosti hovoří o nepravé směnce cizí na vlastní řad) Tato alternativa tedy neobsahuje doložku "na vlastní řad", povaha směnky vyplývá z výslovně uvedené totožnosti jejích účastníků. Z tohoto pohledu může být sporná situace, kdy není ze směnky zcela zřejmá totožnost výstavce a remitenta, např. pokud směnka obsahuje pouhý podpis výstavce bez jeho označení.


3. Rektasměnka se shodným výstavcem a remitentem


Hovoří-li zákon o tom, že "směnka může znít na vlastní řad výstavce", a contrario můžeme dovodit nepřípustnost shody výstavce a remitenta u rektasměnek, tedy u směnek "nikoli na řad"(2). Podle mého soudu je nutno směnku cizí znějící nikoli na vlastní řad výstavce nahlížet jako neplatnou. Je třeba vyjít z toho, že možné jsou pouze takové směnky, které zákon připouští. Kdyby chtěl zákonodárce umožnit jednotu výstavce a remitenta i u rektasměnky, odpovídala by tomu formulace příslušného ustanovení. §11 odst. 2 čl. I. ZSŠ, kde je zmíněno omezení indosability směnky, nelze u směnky cizí na vlastní řad použít, neboť v § 3 odst. 1 čl. I. ZSŠ je výslovně uvedena směnka indosovatelná ("…na vlastní řad…"). Jak bylo řečeno, důsledkem uvedení doložky "nikoli na vlastní řad" bude zřejmě neplatnost směnky. Nelze uvažovat ani o jakémkoli odhlédnutí od doložky "nikoli na vlastní řad", které by umožnilo považovat směnku za platnou. Pro takový postup by musel existovat zákonný podklad. Totéž platí pro doložku "nikoli na řad" u druhého typu směnky na vlastní řad (viz předchozí kapitola).


4. Zastřená směnka vlastní na vlastní řad

Jako zastřenou směnku vlastní na vlastní řad označujeme směnku, kde je dána totožnost všech účastníků. Tedy výstavce, směnečník i remitent je tatáž osoba. Kombinuje se zde směnka cizí na vlastní řad (§ 3 odst. 1 čl. I. ZSŠ) a zastřená směnka vlastní (§ 3 odst. 2 čl. I. ZSŠ). Zjevně se jedná o problematický případ, který vždy vyvolával spory a nejednotný náhled panuje i v současnosti. Někteří autoři dovozují přípustnost tohoto typu směnky, protože jde o kombinaci dvou povolených typů směnky. Zastánci kladného stanoviska poukazují též na to, že u směnky zpravidla nedochází k zániku závazku splynutím osoby dlužníka a věřitele.(3)

Odpůrci zastřené směnky vlastní na vlastní řad argumentují nepřípustností směnky, na níž je totožná osoba směnečníka a remitenta. ZSŠ skutečně nezná směnku s totožným směnečníkem a remitentem, proto bude třeba podle mého názoru přiklonit se k negativnímu stanovisku. Jinak vyjádřeno: jelikož výsledek kombinace dvou dovolených směnek v sobě obsahuje i směnku nepovolenou, bude nutné považovat zastřenou směnku vlastní na vlastní řad skutečně za nepřípustnou.(4) Shodné stanovisko zaujal i Vrchní soud v Praze ve svém rozsudku č.j. 5 Cmo 699/94 ze dne 21.11. 1995. Nikomu tedy nelze vystavení takové směnky doporučit, byť by došel po teoretickém rozboru k její přípustnosti.


5. Použití směnky cizí na vlastní řad

Z charakteristiky směnky cizí na vlastní řad plyne i její praktický význam. Přikáže-li výstavce směnky směnečníkovi, aby výstavci zaplatil, má to obdobné důsledky, jako kdyby směnečník vystavil směnku vlastní. Samozřejmě za předpokladu, že směnečník směnku cizí na vlastní řad přijme. Pro směnku cizí na vlastní řad platí vše, co pro ostatní směnky cizí. Proto je třeba být obezřetný při její indosaci. Remitent může, obecně vzato, směnku indosovat s vyloučením postihu proti své osobě uvedením doložky "bez postihu". Je ale nutné si uvědomit, že u směnky cizí na vlastní řad je remitent zároveň výstavcem. Podle § 9 odst. 2 čl. I. ZSŠ výstavce směnky cizí nemůže vyloučit svou odpovědnost za zaplacení směnky. Byť byla směnka cizí na vlastní řad indosována remitentem s vyloučením odpovědnosti, indosující osoba vždy odpovídá za zaplacení směnky z titulu funkce výstavce.

V praxi plní směnka cizí na vlastní řad často zajišťovací funkci. U zajišťovacích směnek je žádoucí vyloučení jejich dalšího převodu indosamentem, aby byla chráněna směnečně zavázaná osoba. Proto se mnohdy můžeme setkat se zajišťovacími směnkami "nikoli na vlastní řad", jejichž neplatnost jsme výše dovodili. Jinak v současnosti nachází směnka cizí na vlastní řad uplatnění i jako nástroj eskontních operací v bankovní sféře.

Poznámky pod čarou:
1 např. rozhodnutí č. 11122 sbírky Vážný
2 shodně Kovařík, Z.: Směnka a šek v České republice. 3. vydání. Praha, C.H. Beck 2000, s. 95
3 Chalupa, R.: Zákon směnečný a šekový - Komentář, I. díl: směnka. Linde Praha a.s. 1996, s. 57
4 viz odkaz 2

Autor: JUDr. Pavel Krpata