absenční vistasměnka - směnka, na níž není uvedeno datum splatnosti. V důsledku absence data splatnosti se uplatní nevyvratitelná zákonná domněnka, že je tato směnka splatná na viděnou - vistasměnka. (§ 2 odst. 2 čl. I ZSŠ)

akceptovaná směnka - směnka, kterou směnečník svým podpisem akceptoval (přijal), tedy zavázal se zaplatit. Vyjadřuje se na směnce slovy "přijato", "akceptuji" apod., postačuje však i pouhý podpis směnečníka na líci směnky. (§ 21 a násl. čl. I ZSŠ)

aretovaná směnka - směnka opatřená aretačním (zastavovacím) prohlášením. Při zhotovování opisu směnky může být její prvopis opatřen prohlášením, které vyloučí možnost tento prvopis dále indosovat (převádět rubopisem). Vyjadřuje se doložkou "odtud platí indosamenty jen na opise" či jinou doložkou téhož významu. (§ 68 odst. 3 čl. I ZSŠ)

avalovaná směnka - směnka, na níž bylo přijato směnečné rukojemství za kteréhokoli směnečného dlužníka. Vyjadřuje se slovy "jako rukojmí", "per aval" apod. Avšak i pouhý podpis rukojmího na líci směnky zakládá směnečné rukojemství, nejedná-li se o podpis směnečníka nebo výstavce. (§ 30 a násl. čl. I ZSŠ)


B

blankosměnka (biancosměnka, biankosměnka) - též směnka neúplná. Listina, která byla vydána neúplná, do níž mají být některé směnečné náležitosti v budoucnu doplněny. Teprve doplněním se stane skutečnou směnkou, jejíž zaplacení je soudně vymahatelné. (§ 10 čl. I ZSŠ)


C

cizí směnka - někdy označována ne zcela přesně jako trata. Obsahuje, mimo další zákonem stanovené náležitosti, příkaz výstavce určité osobě (směnečníkovi), aby zaplatil majiteli směnky určitou peněžitou sumu. ( § 1 až §74 čl. I ZSŠ)

cizí směnka na vlastní řad - směnka, kde je totožná osoba výstavce a remitenta. Směnečník má platit výstavci směnky samotnému. Zpravidla se uvádí formulace "zaplaťte na řad náš vlastní". (§ 3 odst. 1 čl. I ZSŠ)


Č

časová vistasměnka - viz lhůtní vistasměnka


D

datosměnka - směnka, která je splatná určitý čas po datu vystavení, vyjadřuje se např. slovy: "za týden od data vystavení zaplaťte…". (§ 33 odst. 1 čl. I ZSŠ)

denní směnka - viz fixní směnka

depotní směnka - viz zajišťovací směnka

depozitní směnka - směnka vydávaná zpravidla bankou proti uložení peněžních prostředků. Podmínky jejich navrácení vyjadřuje sám text směnky. Většinou se vyskytuje v podobě směnky vlastní. Banky užívají někdy depozitních směnek jako prostředku k obcházení tvorby povinných rezerv.

domicilovaná směnka - též umístěná, směnka splatná u třetí osoby, typicky u banky. Vyjadřuje se tradičně doložkou "splatno u …". (§ 4 a § 27 čl. I ZSŠ)

E

eskontovaná směnka - směnka, která byla před splatností odkoupena, zpravidla peněžním ústavem, po srážce úroku-diskontu. Eskontují se většinou směnky obsahující bonitní postihové dlužníky (např. jiné banky).


F

fiktivní směnka - viz sklepní směnka

finanční směnka - 1. viz sklepní směnka. 2. Jindy bývá definována jako směnka, jejíž příčinná pohledávka vznikla poskytnutím finančních prostředků (protipól zbožové směnky).

fixní směnka - též denní či precizní. Směnka, její splatnost je stanovena na určitý den, tedy pevně. Např.: "dne 1. ledna 2001 zaplaťte…". (§ 33 odst. 1 čl. I ZSŠ)


I
indosovaná směnka - směnka, která byla převedena na dalšího majitele indosamentem (rubopisem). (§ 11 a násl. čl. I ZSŠ)


K

kauční směnka - viz zajišťovací směnka

koakceptovaná směnka - též spoluakceptovaná. Směnka, která byla přijata (akceptována) několika příjemci (akceptanty). Ti pak jsou zavázáni společně a nerozdílně.

komisionářská směnka - výstavce (komisionář) tuto směnku vystaví na požádání jiné osoby, která nechce být na směnce jako výstavce uvedena (komitenta). Komisionář je ze směnky zavázán sám. Na směnce se vyznačí např.: "směnku zúčtujte s panem X". (§ 3 odst. 3 čl. I ZSŠ)

krycí směnka - viz zajišťovací směnka

kvitovaná směnka - směnka, na níž bylo vyznačeno zaplacení. (§ 38 odst. 1 čl. I ZSŠ)


L

lhůtní vistasměnka - směnka splatná v určité lhůtě po jejím předložení dlužníkovi. Např. "zaplaťte 5 měsíců po viděné". (§ 33 odst. 1 čl. I ZSŠ)


M

makulovaná směnka - směnka znehodnocená, poškozená


N

násobená směnka - směnka vydaná ve více stejnopisech. (§ 64 a násl. čl. I ZSŠ)

návratní směnka - též ritrata. Kdo je oprávněn požadovat zaplacení směnky na nepřímém dlužníkovi, může si místo penězi nechat zaplatit směnkou zvanou návratní. Ta musí mít vždy formu vistasměnky. (§ 52 čl. I ZSŠ)

neindosovatelná směnka - viz rektasměnka

neúplná směnka - viz blankosměnka

nuzná směnka - též směnka v nouzi, směnka, jejíž zaplacení je zpochybněno. Např. směnka, která nebyla přijata nebo při splatnosti zaplacena.


O

ordre směnka - směnka, která je převoditelná rubopisem (indosamentem). Je to každá směnka, která není opatřena doložkou "nikoli na řad", případně jinou doložkou téhož významu. (§ 11 odst. 1 čl. I ZSŠ)


P

planá směnka - směnka vydaná bez ekonomického důvodu, nevztahuje se k žádné pohledávce. Je to platná směnka, lze však za určitých okolností namítat absenci hospodářského důvodu vystavení.

platební směnka - směnka, která je vystavena, aby byla skutečně zaplacena při své splatnosti. Naproti tomu směnka zajišťovací (viz níže) má být zaplacena pouze pokud nebude splněna zajištěná pohledávka. Platební směnky dále dělíme na směnky pro soluto a pro solvendo.

podindosovatelná směnka - směnka, která byla převedena rubopisem (indosamentem) až po vykonání protestu pro neplacení nebo po uplynutí lhůty k jeho vykonání. Takový indosament má účinky pouhého občanskoprávního postoupení (cesse). (§ 20 čl. I ZSŠ)

precizní směnka - viz fixní směnka

primasměnka, sekundasměnka, tertiasměnka atd. - označení číslování jednotlivých stejnopisů směnky. V úvahu to přichází pouze u směnky cizí. (§ 64 a násl. čl. I ZSŠ)

pro soluto směnka - směnka daná jako placení. Původní závazek při tom zaniká, trvá dále pouze závazek ze směnky. Hovoříme o privativní novaci. Druh platební směnky.

pro solvendo směnka - směnka, jejímž prostřednictvím má být placeno. Nenahrazuje původní závazek, nýbrž závazek ze směnky trvá vedle závazku původního. Jde o kumulativní novaci. Druh platební směnky. (výslovně je zmíněna pouze v § 334 zákona č. 513/1991 Sb. v platném znění, obchodního zákoníku)

prolongovaná směnka - směnka, jejíž datum splatnosti bylo posunuto oproti datu původně stanovenému.

přijatá směnka - viz akceptovaná směnka


R

rektasměnka - též směnka neindosovatelná. Směnka, u níž byla doložkou "nikoli na řad" či jinou doložkou stejného významu vyloučena převoditelnost indosamentem. (§ 11 odst. 2 čl. I ZSŠ)

rimesa - též rimessa, směnka, která nebyla proplacena, ale oprávněný ji místo toho použil k započtení vzájemné pohledávky vůči svému směnečnému věřiteli.

ritrata - viz návratní směnka


S

sekundasměnka - viz primasměnka

selská směnka - hanlivé označení pro směnku vlastní pro její podobnost s prostým dlužním úpisem, viz vlastní směnka.

směnka - cenný papír obsahující zákonem stanovené náležitosti, převoditelný rubopisem. Tuto převoditelnost lze vyloučit. Náležitosti se liší podle toho, zda se jedná o směnku cizí (viz výše) nebo směnku vlastní (viz níže). (celý článek I a III ZSŠ)

solasměnka - směnka vyhotovená jako jediná, což se vyjadřuje např. slovy: "za tuto jedinou směnku zaplaťte". Možnost vystavovat duplikáty směnek existuje pouze u směnek cizích. (§ 64 a násl. čl. I ZSŠ)

splátková směnka - směnka, v níž je uvedeno postupně několik termínů splatnosti, odpovídajících několika peněžním sumám. Z důvodu nepřípustného způsobu stanovení splatnosti jsou splátkové směnky neplatné. (§ 33 odst. 2 čl. I ZSŠ)

spoluakceptovaná směnka - viz koakceptovaná směnka


T

tertiasměnka - viz primasměnka

trata - ne zcela přesné, ale běžné označení směnky cizí, viz směnka cizí.

tržní směnka - též veletržní, směnka, která je splatná kdykoli v průběhu trhu (veletrhu), kde se scházeli obchodníci. Dnešní právní úprava nepřipouští tento způsob určení splatnosti směnky.


U

umístěná směnka - viz domicilovaná směnka

umořená směnka - směnka, která byla prohlášena usnesením soudu za umořenou. Nabytím právní moci se stává samo toto usnesení nositelem směnečných práv. (§ 90 odst. 1 čl. I ZSŠ, § 185i až 185s zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád)


V

veletržní směnka - viz tržní směnka

vistasměnka - směnka splatná na viděnou, tedy při jejím předložení k zaplacení. Pokud není na směnce určeno datum splatnosti, má se za to, že je splatná na viděnou (viz absenční vistasměnka). (§ 33 odst. 1 čl. I ZSŠ)

vlastní směnka - směnka obsahující, vedle dalších zákonem stanovených náležitostí, bezpodmínečný slib výstavce zaplatit určitou peněžitou sumu. (§ 75 a násl. čl. I ZSŠ)


Z

zajišťovací směnka - též krycí, kauční či depotní. Směnka sloužící k zajištění splnění určitého příčinného (kauzálního) závazku. Má být zaplacena pouze v případě, že není splněn zajištěný závazek. Odlišují se od směnek platebních (viz výše).

zastřená směnka vlastní - směnka cizí, na které jsou však totožné osoba výstavce a směnečníka. Prakticky je tedy velmi podobná směnce vlastní, neboť výstavce přikazuje sám sobě, aby zaplatil remitentovi. (§ 3 odst. 2 čl. I ZSŠ)

zastřená směnka vlastní na vlastní řad - směnka cizí, na které je totožná osoba výstavce, směnečníka a remitenta (výstavce přikazuje sám sobě, aby sám sobě zaplatil). Podle v současnosti převládajícího názoru je taková směnka neplatná. (§ 3 odst. 1,2 čl. I ZSŠ)

zbožová směnka - směnka, u níž byla protihodnota směnečné sumy poskytnuta ve zboží, na směnce samotné může být tato skutečnost vyznačena např. doložkou: "hodnota ve zboží".



Autor: JUDr. Pavel Krpata