|
4. června 2001
Zástavní právo k silničním motorovým vozidlům
V lednu letošního roku přijal parlament zákon č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně dalších zákonů (dále jen Zákon), který nabude účinnosti od 1.7. 2001. Součástí této normy je poněkud překvapivě i právní úprava zástavního práva k silničním motorovým vozidlům.
Podle doposud všeobecně respektovaného názoru nepostačovalo ke vzniku zástavního práva k silničnímu motorovému vozidlu jeho uvedení v technickém průkazu vozidla. Soudy zastávaly názor, že technický průkaz vozidla není listinou, která osvědčuje vlastnictví k vozidlu a bez níž nelze s vozidlem nakládat, resp.jej používat. Nebyly tedy splněny požadavky § 158 odst. 2 (resp. § 151b odst. 3) občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb. v platném znění) pro vznik zástavního práva. Nový zákon tuto situaci mění. Zákon v prvé řadě zavádí registr silničních vozidel. Je jím evidence silničních motorových vozidel, přípojných vozidel a provozovatelů těchto vozidel, kterou vede okresní úřad. Mimo celou řadu jiných údajů se do registru silničních vozidel zapisují i zástavní práva váznoucí na silničním motorovém vozidle a přípojném vozidle. Zákon také mění dosavadní pohled na povahu technického průkazu, jak byla popsána výše. Podle nové úpravy by měl být právě technický průkaz listinou osvědčující vlastnictví, bez níž nelze s vozidlem nakládat nebo jej používat. Není to sice řečeno výslovně, ale vyplývá to snad z nového pojetí technického průkazu. Ohledně právní úpravy zástavního práva k silničnímu motorovému vozidlu a přípojnému vozidlu. Zákon odkazuje na užití ustanovení občanského a obchodního zákoníku, pokud není uvedeno jinak. Ke vzniku zástavního práva bude třeba podat žádost okresnímu úřadu doloženou smlouvou nebo rozhodnutím o zřízení zástavního práva. K podání žádosti je oprávněn vlastník silničního vozidla nebo zástavní věřitel se souhlasem vlastníka. Na základě žádosti provede okresní úřad zápis zástavního práva do technického průkazu silničního motorového vozidla a přípojného vozidla a současně zaeviduje zástavní právo do registru silničních vozidel. Jak jsme již naznačili, podle občanského zákoníku bude pro vznik zástavního práva rozhodující okamžik zápisu zástavního práva do technického průkazu. Výmaz zástavního práva z technického průkazu vozidla (a zároveň z registru silničních vozidel) musí také provést okresní úřad, a to na žádost vlastníka vozidla podloženou dokladem o zániku zástavního práva. Právní režim vzniku a zániku zástavního práva k silničním motorovým vozidlům a přípojným vozidlům bude z jistého pohledu obdobný jako u nemovitostí. Zástavní právo vznikne zápisem do technického průkazu a zanikne splněním předpokladů, které jsou uvedeny v § 170 občanského zákoníku. Zápis zástavního práva do technického průkazu bude mít význam konstitutivní, výmaz naopak pouze deklaratorní. Výjimkou v tomto směru bude pravděpodobně zánik zástavního práva na základě dohody. Za poněkud problematické považuji ustanovení § 89 odst. 5 zákona, kde se mimo jiné uvádí: ”…pokud jde o vznik, změnu nebo zánik zástavních práv, jsou provozovatelé silničních motorových vozidel a přípojných vozidel povinni uvést údaje v registru silničních vozidel do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona do stavu odpovídajícího skutečnosti.” Jako by chtěl zákonodárce naznačit, že zápisem do registru lze zhojit zástavní práva, která byla do 1.7. 2001 zapsána do technických průkazů, ale ve skutečnosti podle dřívější právní úpravy nevznikla (viz výše). Takový výklad není podle mého názoru rozhodně možný, neboť by se jednalo o tzv. pravou retroaktivitu Zákona. Jak při tom již mnohokrát konstatoval Ústavní soud, pravá retroaktivita (zpětná účinnost) právních norem není v našem právním řádu přípustná, protože odporuje principům právního státu. Pravá retroaktivita má ústavní překážky. Pro srovnání poukažme na rozhodování Nejvyššího soudu ČR v mnohem spornějších případech přímých prodejů zástavy dle zákona č. 165/1998 Sb. (např. usnesení č.j. 21 Cdo 2525/99 z 18.4. 2000). Zákon výslovně neříká, jaký postoj je třeba zaujmout k dosavadnímu postupu při zřizování zástavních práv k silničním motorovým vozidlům a přípojným vozidlům. Podle mého názoru se nabízí jako jediné rozumné řešení to, jež bylo přijato v přechodných ustanoveních k zákonu č. 367/2000 Sb., kterým byla mimo jiné novelizována právní úprava zástavního práva v občanském zákoníku. Zástavní práva, která byla vymezena (nelze zaměňovat se vznikem!) před nabytím účinnosti nového zákona by měla být posuzována podle dosavadní právní úpravy. Jinak řečeno, zástavní práva nemohou nyní vzniknout podle zástavních smluv uzavřených před 1.7. 2001. Jestliže v době uzavření zástavní smlouvy nemohlo vzniknout zástavní právo způsobem ve smlouvě uvedeným, není možné tuto smlouvu dodatečně habilitovat změnou právního předpisu. Celá záležitost není zatím jednoznačně popsána a rádi uvítáme názory čtenářů i-právníka na naznačené otázky. Po teoretickém závěru určeném zejména právníkům lze stručně shrnout podstatné informace z celého článku takto: Od 1.7. 2001 budou moci vznikat zástavní práva k silničním motorovým vozidlům a přípojným vozidlům zápisem zástavního práva do technického průkazu, paralelně bude zástavní právo zapsáno do registru silničních vozidel. Zápis provádí okresní úřad na podkladě zástavní smlouvy nebo rozhodnutí o zřízení zástavního práva. Podle našeho názoru by měla být k platnému vzniku zástavního práva zástavní smlouva uzavřena (příp. rozhodnutí vydáno) až po 1.7. 2001. Pavel Krpata |