Ve světových komparatistických studiích věnovaných rodinnému právu bývá pomocí celé řady charakteristických znaků vystihována podstata socialistického rodinného práva. Renomovanými autory je zejména zdůrazňována skutečnost, že socialistické právo je výrazem ideologických a právních odlišností, jejichž výsledkem je mimo jiné eliminace jakýchkoli forem vlivu církve na zákonodárnou, výkonnou a soudní moc.¹ Také významný český familiarista Jiří Haderka v řadě svých kritických prací věnovaných fenoménu socialistického práva poukazoval na zásadu obligatorního sňatku a sekularizace manželství jako na jednu z klíčových zásad „katalogu principů, na nichž spočívá tato údajně dokonalejší forma úpravy vztahů v rodině, oproti úpravě rodinných právních vztahů v kapitalistických státech“.²

Mnozí máme ještě v paměti kriminalizaci církevních oddávajících vykonávajících náboženský sňatkový obřad před uzavřením manželství. Socialistický stát demonstroval svoji moc ve všech sférách. Bylo by škoda, kdybychom si tuto skutečnost museli připomínat v souvislosti s přípravou nového občanského zákoníku, ve kterém má být zakotven pouze obligatorní civilní sňatek.

Návrat církevního sňatku do rodinného práva v roce 1992 je často považován za přínos polistopadového vývoje. Eliminace církevního sňatku v rekodifikovaném občanském zákoníku by proto mohla být vnímána velmi citlivě. Má-li tento kodex soukromého práva „chránit osobnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých“ (viz § 2 odst. 1 pracovního návrhu) a má-li dostát svému cíli a účelu vyjádřenému v důvodové zprávě slovy „kodex soukromého práva se přihlašuje k zásadám práva přirozeného a staví na nich“,³ měl by dát člověku právo vyjádřit svoji svobodu, také jde-li o volbu formy uzavření manželství. Koncepce obligatorního civilního sňatku by tak mohla být pociťována jako prvek narušující vnitřní souladnost kodexu.

Touto malou glosou se dále připojuji k argumentům prof. Telce v diskusním příspěvku s názvem „“,⁴ jakož i k argumentům advokáta Davida Uhlíře na druhé pokračující konferenci k novému občanskému zákoníku, konané na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci ve dnech 30. 11. až 1. 12. 2005.⁵

Příspěvek byl publikován v časopise Právní rozhledy č. .

Poznámky:
* Autorka je docentkou občanského práva na katedře občanského práva Právnické fakulty MU v Brně.
1) Srov. především dílo Mladenović, M., Janjić-Komar, M., Jessel-Holst, C. The Family in Post-Socialist Countries, in International Encyclopedia of Comparative Law. Vol. IV. Chap. 10. Tübingen, 1998, s. 5. Dále srov. zásadní práci věnovanou uzavírání manželství Coester-Waltjen, D., Coester, M. Formation of Marriage, in International Encyclopedia of Comparative Law. Vol. IV. Chap. 3. Tübingen, 1997. Autoři hovoří o socialistických a komunistických revolucích a jejich vlivu na běh rodinného života na mnoha místech studie, srov. např. výklad na s. 8 a četné odkazy na literaturu.
2) Viz zejména úvodní referát J. Haderky na konferenci konané v roce 1998 v Praze, organizované International Society of Family Law, s názvem Základní rysy právní úpravy rodinného práva v posttotalitních státech střední a východní Evropy. Právní praxe, 1999, č. 2–3, s. 75 a poznámky pod čarou.
3) Návrh občanského zákoníku. Část první až čtvrtá. Návrh pracovní komise. Praha : Ministerstvo spravedlnosti, bez č. j., bez vroč. (jaro 2005), (Hlav. zprac. K. Eliáš a M. Zuklínová.), s. 12.
4) , s. 101–104.
5) Z konference byl pořízen zvukový záznam, který má být součástí budoucího sborníku.