3. května 2006
Poslanci schválili zákon o vyvlastnění

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR přehlasovala dne 25.4.2006 na své 55. schůzi prezidentské veto a prosadila zákon o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).



Zákon představuje samostatnou úpravu podmínek, při jejichž splnění lze realizovat krajní zásah do vlastnictví pozemků a staveb v podobě omezení či odnětí vlastnického práva dosavadního vlastníka. Jde o procesní normu, která vymezuje podmínky pro vyvlastnění, případně omezení vlastnického práva, zakotvuje principy určování náhrady za tyto zásahy a upravuje vlastní řízení o vyvlastnění. Realizovat vyvlastnění či omezení výkonu vlastnického práva by tak mělo být možné jen pro účel stanovený zvláštním zákonem a jen tehdy, jestliže nebylo dosaženo dohody a zájem na dosažení účelu sledovaného vyvlastněním převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného.

Zákon oproti dosavadnímu právnímu stavu zejména redukuje stávající počet vyvlastňovacích orgánů, neboť namísto dnešních stavebních úřadů (přes 700) povedou napříště řízení o vyvlastnění obecní úřady s rozšířenou působností, Magistrát hl.m. Prahy a Magistráty územně členěných statutárních měst, mění dosavadní náhradu za vyvlastnění zjišťovanou podle cenového předpisu a náhradové vyhlášky na cenu v místě a čase obvyklou, umožňuje, aby náhrada byla poskytnuta nejen v penězích, ale i formou náhradního pozemku nebo stavby, počítá s poskytnutím náhrady za náklady, které vyvlastňovanému vzniknou v souvislosti s vyvlastněním a také zamezuje převodu vlastnického práva vyvlastňovaného na jinou osobu po oznámení zahájení vyvlastňovacího řízení pod sankcí neplatnosti takového úkonu.
Schválený zákon prezident vrátil, neboť je podle něj v rozporu s článkem č. 11, odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Zákon je paušálním vyvlastňovacím zákonem a formulace v něm obsažené jsou zneužitelné. „Zákon nijak blíže nespecifikuje neurčitý právní pojem „veřejný zájem“, který může jako jediný ospravedlnit zásah do Ústavou zaručeného vlastnického práva. Toto specifikovat bylo jediným smyslem jeho vytvoření. Listina základních práv a svobod vyvlastněním na základě zákona předpokládá nutnost existence konkrétního zákona pro každé jednotlivé vyvlastnění.“ Moc vyvlastňovat dává do rukou úředníka, nikoli demokraticky zvoleného zastupitele.

S argumentací prezidenta se poslanci neztotožnili a jeho veto přehlasovali. Zákon vstoupí v účinnost 1.1.2007.