Lukáš Svoboda

3. května 2006

Namísto nemocenského bude podle schváleného zákona během prvních 2 týdnů pracovní neschopnosti poskytovat náhradu mzdy zaměstnavatel. Náhrada mzdy bude náležet jen za dobu, v níž trvá pracovní vztah, který zakládá nemocenské pojištění. První tři pracovní dny nemoci bude činit 30 % z denního průměrného výdělku (v současnosti je to 25 % za první tři kalendářní dny), od čtvrtého dne do konce druhého týdne pracovní neschopnosti pak 69 % za pracovní dny (stejně jako dnes). Náhrada mzdy nebude zdaněna a ani z ní nebude placeno pojistné na sociální a na zdravotní pojištění. Důvodem zavedení náhrady mzdy za stanovenou dobu trvání pracovní neschopnosti je podle navrhovatelů snaha zamezit zneužívání systému jak ze strany zaměstnanců, tak i zaměstnavatelů a zainteresovat zaměstnavatele více na systému nemocenského pojištění a na vývoji pracovní neschopnosti s tím, aby pro své zaměstnance systematicky vytvářeli zdravé pracovní podmínky.

Část pojistného, kterou na nemocenské pojištění odvádí za zaměstnance zaměstnavatel, bude snížena ze současných 3,3 % na 1,4 %. Celkové úspory ze snížení pojistného představují téměř dvojnásobek očekávaných výdajů zaměstnavatelů na poskytování náhrady mzdy – 18 mld. Kč, takže u většiny zaměstnavatelů dojde ke snížení výdajů na pracovní sílu. Fakticky tak ušetří 9 mld. Kč. Zaměstnavatelé s méně než 26 zaměstnanci budou mít navíc možnost dobrovolně si zvolit jiný systém. V praxi by to znamenalo, že budou-li odvádět vyšší pojistné za zaměstnance – 3,3 % (současné pojistné), pak jim polovinu vyplacené náhrady mzdy bude refundovat ČSSZ. Tento dobrovolný typ pojištění přitom nebude založen na principu zisku, a proto bude levnější než komerční systém připojištění. V příštích letech se sazba tohoto pojistného bude měnit podle toho, zda pojistné vybrané ze sazby vyšší než 1,4 % bude vyšší nebo nižší než refundovaná polovina náhrada mzdy.

Prezident považuje zákon za nesystémový. Zaměstnavatel podle něj nemá možnost, jak zabraňovat zneužívání nemocenského pojištění, vyjma diskriminace lidí s předpokládanými „sklony k nemoci“. Prezident také vyslovil obavu z finančního ohrožení malých a středních podnikatelů.

Poslanecká sněmovna se většinově postavila proti vetu a zákon přijala.