Lukáš Svoboda

20. února 2006

Podle Klausova zdůvodnění patří partnerství osob stejného pohlaví do života společnosti a do českého právního řádu v důsledku obecně liberálního pohledu na svět, státem registrované partnerství osob stejného pohlaví však do českého právního řádu nepatří, neboť se jedná o institut, který s liberalismem nemá nic společného a který je pouhým využitím státu k prosazení určitých skupinových nároků a požadavků.

Zákon staví podle prezidenta registrované partnerství osob stejného pohlaví svými atributy (a) na roveň s institucionalizovaným partnerstvím osob odlišného pohlaví (manželství) a (b) nad jakékoli další mezilidské partnerské vztahy. První bod Klaus odmítá s poukazem, že u registrovaného partnerství nelze určit účel registrace na rozdíl od manželství, které má za účel založení rodiny. Podle jeho slov je „v dnešní době, která bývá charakterizována krizí rodiny, rozpadem rodinných hodnot, vysokou rozvodovostí a rostoucím počtem dětí vyrůstajících v neúplných rodinách, udržení exkluzivity rodinných vztahů důležité.“ Druhý bod odmítá, protože podle něj neexistuje rozumné a ospravedlnitelné zdůvodnění zvýhodnění této skupiny občanů. Pouhý požadavek této menšiny nestačí.

Prezident zároveň upozornil na řadu dalších nedostatků zakládajících dokonce zvýhodnění registrovaných partnerů vůči manželům, např. odlišnosti v prohlášení při vstupu do partnerství či absenci povinnosti společného soužití.
Veta se setkalo s odmítaným postojem premiéra Jiřího Paroubka i představitelů z řad gayů a lesbiček.