Lukáš Svoboda

16. února 2006

Projednaný návrh zákona má za cíl nahradit dosavadní úpravu, která je dosud  řešena v zákoně č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Životní minimum představuje zákonem uznanou hranici minimálních příjmů, pod níž nastává stav hmotné nouze, a používá se jako kriterium pro posuzování příjmové nedostatečnosti občana nebo jeho domácnosti.  Samotná úprava životního minima, dle předkladatele, není úpravou, která by věcně řešila poskytování dávek osobám v hmotné nouzi, je pouze úpravou vymezující kritéria pro posuzování hmotné nouze, na kterou pak navazuje úprava v jiných právních předpisech zajišťujících sociální ochranu osob s nedostatečnými příjmy. Z úpravy v jiných právních předpisech, navazujících na úpravu životního minima, lze uvést zejména úpravu poskytování dávek sociální péče, některých dávek státní sociální podpory,  a také úpravu v řadě zvláštních právních předpisů, v nichž je životní minimum používáno jako kriterium výše příjmů pro posuzování určitého postavení fyzických osob v příslušných právních vztazích.

Základem pro navrhované změny byla grantová studie „Revize věcné náplně a konstrukce životního minima a stanovení existenčního minima“ z roku 2003.

Podle návrhu  zákona by mělo oproti dosavadní úpravě dojít k zásadní  změně  spočívající v tom, že dosavadní dvousložkový systém životního minima  má být nahrazen jednosložkovým systémem. Podle dosavadní úpravy se životní minimum skládá ze dvou částí, a to z částek k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb a částek k zajištění nezbytných nákladů na domácnost (nákladů na bydlení). Nově navrhovaná úprava vychází z toho, že životní minimum bude jednosložkové (bude vyjadřovat  jen  částky k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb), nebude  zahrnovat náklady na bydlení s tím, že ochrana v oblasti bydlení bude řešena jednak v rámci systému státní sociální podpory poskytováním nově koncipovaného příspěvku na bydlení, jednak v systému hmotné nouze poskytováním doplatku na bydlení.

Další změnou oproti dosavadní úpravě je navrhovaná úprava týkající se  stanovení částek životního minima.  Ty mají být nově odstupňovány nejen s ohledem na nezaopatřenost dítěte a podle jeho věku, ale také v závislosti na pořadí osob v domácnosti.  Navrhované odstupňování částek životního minima v závislosti na pořadí osob v domácnosti  by mělo zohledňovat nižší náklady, které vyplývají z vícenásobného společného a racionálnějšího využívání věcí v početnějších domácnostech. Proto je stanovena jedna nejvyšší částka pro první osobu v pořadí, nižší částky pro jednotlivé kategorie fyzických osob ve druhém pořadí a dalším pořadí.

Nově se také vymezuje okruh společně posuzovaných osob, který je oproti dosavadní úpravě vymezen širším způsobem.

V projednaném návrhu zákona se dále  navrhuje zavést  nově institut existenčního minima,  který je definován obdobně jako životní minimum s tím rozdílem, že se jedná o minimální hranici peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb, která je nezbytná pro samotné přežití těchto osob. Existenční  minimum má garantovat určitý minimální životní standard fyzickým osobám v hmotné nouzi, které nebudou mít – v návaznosti na úpravu v návrhu  zákona o pomoci v hmotné nouzi – nárok na zajištění živobytí ve výši životního minima, ale s ohledem na nedostatečnou snahu o zvýšení příjmu vlastním přičiněním (především vlastní prací) jim bude poskytnuta pomoc pouze na úrovni jejich existenčního minima.

Obdobně jako v dosavadní úpravě se upravuje zmocnění pro vládu ke zvyšování  částek životního a existenčního minima, s tím rozdílem, že   ke zvýšení částek má docházet za podmínky, že   růst příslušného indexu  spotřebitelských cen  ve stanoveném rozhodném období dosáhl  alespoň 5 % (podle dosavadní úpravy postačuje růst  alespoň o 2 %).

Návrh posoudí opět poslanci.