Senát schválil návrh novely exekučního řádu

Senát Parlamentu ČR na své 9. schůzi schválil zákona, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů. Cílem návrhu je především zefektivnění fungování exekuční činnosti, zlepšení postavení věřitele při dostatečném šetření práv dlužníka.

 

První změnou, kterou návrh zákona přináší, je změna zahájení exekučního řízení. To by mělo být nově zahajováno podáním návrhu pouze exekutorovi, nikoliv také soudu. Znamená to tedy, že exekutor by měl zajistit, aby návrh na nařízení exekuce obsahoval všechny náležitosti a v případě, že návrh bude bez vad nebo vady budou odstraněny, podat soudu žádost o pověření provedením exekuce. Součástí návrhu na nařízení exekuce by měly být i všechny odpovídající listiny. Poté pak soud nařídí exekuci usnesením a jejím provedením exekutora pověří, aniž by stanovil způsob provedení exekuce. Ten určí exekutor v exekučním příkazu.
Dále návrh stanovuje výjimky z obecného zákazu povinnému po doručení usnesení o nařízení exekuce po dobu provádění exekuce nakládat s majetkem, kromě běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, k nimž má vyživovací povinnost a udržování a správy majetku. Jedná se tak především o situace, kdy povinný složí u exekutora částku ve výši vymáhané pohledávky a nákladů exekuce, doloží, že jeho zbývající majetek zjevně a nepochybně postačuje k uhrazení vymáhané pohledávky včetně nákladů, obdrží-li povinný souhlas exekutora, oprávněného a všech přihlášených věřitelů apod.
Současně úprava nově definuje přiměřenost exekuce, a to zejména vzhledem ke způsobům exekuce na finanční plnění, kdy prioritní bude provedení exekuce přikázáním pohledávky, srážkami ze mzdy nebo zřízením exekutorského zástavního práva, a pouze v případě, že výnos z těchto způsobů exekuce není postačující, umožňuje návrh provést exekuci vymáhající peněžité plnění prodejem movitých nebo nemovitých věcí, resp. prodejem podniku.
Zároveň návrh stanovuje lhůtu 30 dnů, do níž je exekutor povinen oprávněnému vymožené plnění vyplatit, a to i když jde jen o plnění částečné, převyšuje-li částku 1 000,- Kč. Tento krok by tedy měl posílit právní postavení věřitelů a zlepšit jejich situaci pokud jde o nakládání s vymoženými finančními prostředky.
Předkladatel v rámci návrhu také předpokládá přenesení provádění určitých úkonů, které dosud náleží soudu na exekutora. Jedná se tak např. o přijímání návrhů na zahájení řízení a péči o odstranění příp. vad návrhu, rozhodování o odkladu a zastavení exekuce, není-li mezi účastníky spor, odmítnutí návrhu na odklad exekuce pro vady či pro nedostatek důkazů. V této souvislosti je také nově vymezován pojem exekuční soud.
Dalšími oblastmi, kterých se návrh zákona dotýká, jsou oblast odkladu exekuce, institutu zastavení exekuce či institutu vyškrtnutí věci ze soupisu.
Velkou pozornost předkladatel věnoval v rámci návrhu zákona problematice ukládání pořádkových pokut exekutorem, přičemž toto právo návrh exekutorům nově svěřuje,
Současně je úpravou významně rozšiřována možná působnost exekutorského koncipienta, a to tak, že na rozdíl od současného stavu, kdy mohl být pověřen vykonáním pouze jednotlivých úkonů, bude podle návrhu možno pověřit koncipienta prováděním exekuční činnosti s vyloučením jednotlivých úkonů, které jsou v návrhu vypočteny s tím, že ve srovnání s platným stavem se současně i zužuje negativní vymezení působnosti koncipienta. Nově se vymezuje i možné pověření exekutorského kandidáta, které nemá žádné omezení, tj. exekutorský kandidát může zastoupit exekutora v plném rozsahu jeho činnosti.
Co se týče kárné odpovědnosti, opětovně se návrhem zřizuje kárná komise jako orgán Komory exekutorů ČR pro kárná řízení s exekutorskými koncipienty a kandidáty a současně se zřizuje kontrolní komise jako orgán Exekutorské komory ČR pro provádění kontrol nad činností exekutorů a jejich úřadů a pro agendu spojenou s vyřizováním stížností na exekutory a jejich zaměstnance. Úplné znění návrhu zákona lze nalézt na internetových stránkách Senátu.
Dále by měl být návrh zákona posouzen prezidentem republiky.
 
- red -
Odeslat článek e-mailem
Odeslat článek e-mailem
Vaše jméno: Váš e-mail:
E-mail adresáta: Poslat:
Komentář:
Vyhledávání
Novinky