Senát zamítl návrh vypořádání s církvemi

Druhá komora Parlamentu ČR v minulých dnech zamítla návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi). Důvodem je především nesouhlas senátní většiny s výší a způsobem vypořádání. Vedle samotného vypořádání však návrh zákona přináší také finální odluku státu od církve.

Cílem zamítnutého návrhu zákona je nejen zmírnění následků některých majetkových křivd, které byly v době vlády komunistického režimu spáchány na církvích, ale současně také vypořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi, aby tyto již nebyly závislé na státu a byly schopny svou činnost financovat samy. Tímto krokem by měla být snížena také finanční zátěž státu s tímto spojená.
Samotné vypořádání s církvemi, které návrh zákona přináší, je rozděleno do tří oblastí, přičemž se konkrétně jedná o naturální restituci, paušální finanční náhradu a příspěvek na podporu činnosti.
Pokud jde o zmíněnou naturální restituci, mělo by dle návrhu dojít k vydání movitých a nemovitých věcí, které náležely do původního majetku církví a náboženských společností, Náboženské matice, resp. dalších v zákoně vymezených právnických osob a které se staly předmětem křivdy.
Konkrétně by se mělo jednat především o zemědělské a jiné nemovitosti, které náležely do původního majetku církví a náboženských společností, jakož i movité věci funkčně související s vydávanou nemovitou věcí. V současné době s tímto majetkem nakládají převážně Lesy České republiky. Vedle těchto nemovitostí by se mělo jednat také o hospodářské budovy a obytné budovy patřící k zemědělské usedlosti, které jsou, spolu s nároky na živý a mrtvý inventář, popř. na zásoby, předmětem úpravy zákona o půdě.
Co se týče finanční náhrady, předpokládá návrh zákona úhradu v zákoně specifikované částky ve prospěch 17 církevních či náboženských subjektů, a to ve 30 ročních splátkách s tím, že počínaje druhou splátkou se výše nevyplacené částky zvyšuje o míru roční inflace o dva roky předcházejícímu kalendářnímu roku výplaty. Celková částka navrhovaná pro výplatu činí 59 miliard korun, přičemž v této částce je již zohledněna částečná úhrada vrácením majetku. Finanční náhrada není předmětem daně, poplatku, ani jiného obdobného peněžitého plnění. Současně návrh předpokládá jako podmínku uvedené úhrady situaci, kdy oprávněný subjekt neodmítne uzavřít se státem smlouvu o vypořádání s náležitostmi v zákoně uvedenými.
Třetí oblast, které se návrh zákona dotýká, je příspěvek na podporu činnosti církví a náboženských společností. V této oblasti by mělo dojít k opuštění principu financování platů duchovních ze státního rozpočtu a zavedení přechodného institutu financování na období 17 let. Církve by tak měly být nadále financovány státem, a to tři roky ve stejné částce, jaká jim byla vyplacena v r. 2011 a počínaje čtvrtým rokem ve výši o 5% z částky vyplacené v r. 2013 se snižující.
Církve či náboženské společnosti, které zvláštní právo na financování ze státního rozpočtu dosud nezískaly, nemají ani možnost získat finanční náhradu, ani příspěvek na podporu své činnosti.
Co se týče faktického výkonu tohoto práva, předpokládá návrh, že stát uzavře s každou církví či náboženskou společností tzv. smlouvu o vypořádání.
S touto právní úpravou však Senát nesouhlasil, a to především pokud jde o výši a způsob úhrady. Z tohoto důvodu jej tedy zamítl a dále by se jím měla zabývat Sněmovna.

- red -

 

Odeslat článek e-mailem
Odeslat článek e-mailem
Vaše jméno: Váš e-mail:
E-mail adresáta: Poslat:
Komentář: