Novela předložená ministrem vnitra spolu s ministry spravedlnosti a průmyslu a obchodu je reakcí na dva nálezy Ústavního soudu, které rušily část zákona o elektronických komunikací a § 88a trestního řádu. Ten úpravě vytýkal nejasná pravidla zabezpečení získávaných údajů a přílišnou obecnost ustanovení.
Zákon novelizuje celkem pět právních předpisů. Stanovuje v nich zejména přesný výčet veškerých orgánů oprávněných požadovat od operátorů a poskytovatelů internetu údaje o tom, kdo, kdy, z jakého místa, s kým, popřípadě i jak dlouho komunikoval.
Novelou trestního řádu se pak vymezuje také okruh trestných činů, pro jejichž objasnění mohou příslušné orgány požadované údaje získat. Konkrétně se jedná o porušení tajemství dopravovaných zpráv, podvod, neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací včetně potřebných hesel, nebezpečné vyhrožování a pronásledování, šíření poplašné zprávy, podněcování k trestnému činu a schvalování trestného činu.
S ohledem na judikaturu Ústavního soudu se navrhuje omezit použitelnost podmínek pro získání povolení k zjištění provozních a lokalizačních údajů pouze na úmyslné trestné činy, za které lze uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně 3 roky. Tím je vyjádřena požadovaná typová závažnost těchto trestných činů.
Novela zákona dále navrhuje délku pro uchování provozních a lokalizačních údajů na dobu 6 měsíců. Zavádí se rovněž povinnost zpětného informování. Lidé, jejichž údaje byly použity při vyšetřování, by se o tom podobně jako v případě odposlechů měli dozvědět.