Studie národní integrity je zaměřena na výzkum připravenosti či nepřipravenosti základních institucí ČR čelit korupci. Seznam těchto „pilířů“ zahrnuje exekutivu, legislativu, soudnictví, státní správu, kontrolní instituce, ale také politické strany, média, neziskový sektor a podnikatelskou sféru.
Studie se zabývá potenciálem jednotlivých pilířů, jejich vnitřní správou a integritou a plněním jejich rolí v boji proti korupci. Zatímco potenciál studovaných institucí je většinou vysoký, svoji roli plní většina institucí nedostatečně.
„Klíčovým problémem je vysoká politizace státní správy, ale i státního zastupitelství a policie. Z ní pramení neochota aktivně postupovat proti korupci s politickým kontextem“, říká Radim Bureš, jeden z autorů studie. U většiny pilířů studie dále konstatuje značný rozpor mezi platnými pravidly a jejich naplňováním. „Pravidla se prostě nedodržují“, dodává Bureš.
Při analýze pravidel a institucionální praxe napříč pilíři se ukazuje, že obecně největší slabinou jsou sankční a kontrolní mechanismy, a to zejména ze tří důvodů: v mnoha případech vůbec neexistují; mnohdy existují, ale nepoužívají se; v mnoha případech existují, používají se, ale účelově.
Hlubší pohled na studované pilíře ukázal, že instituce vykazují i další systémové nedostatky. Jakkoli se např. transparentnost státní správy výrazně zlepšila, stále je obtížné nebo úplně nemožné získat důležité informace o vynakládání veřejných prostředků či o přípravě materiálů a rozhodnutí. „Instituce, které vykazují nejvyšší míru vnitřní integrity, jako je ombudsman, NKÚ a také soudy, nemají na zdravé fungování společnosti potřebný vliv“, říká Petr Jansa, hlavní autor studie.
Studie je k dispozici na webových stránkách Transparency International.