Důvodem vzniku opětovně schválené právní úpravy je skutečnost, že současný systém stavebního spoření nevede plně k podpoře financování bytových potřeb a současně zatěžuje výdajovou stránku státního rozpočtu, čímž se podílí na negativním vývoji státního dluhu. Navzdory prvotním předpokladům se tak stavební spoření, dle předkladatele, stalo pro velkou část jeho účastníků výhodným, státem podporovaným spořícím produktem, kdy po splnění minimální doby spoření je možné využít úspory k jakémukoli účelu.
Vzhledem k tomu, že prostředky pro výplatu státní podpory jsou čerpány ze státního rozpočtu, tedy z prostředků všech daňových poplatníků, vzniká také jistá nerovnováha, kdy jsou zvýhodňováni účastníci stavebního spoření na úkor ostatních občanů. Návrh zákona byl předložen opakovaně ve stejném znění, a to proto, že původní právní úprava byla zrušena Ústavním soudem z důvodu nesprávného legislativního procesu.
Co se týče účelu právní úpravy, mělo by dojít ke snížení zatížení státního rozpočtu v souvislosti s výplatou státní podpory, která plně nevede k podpoře financování bytových potřeb a čerpá prostředky všech daňových poplatníků ve prospěch pouze části obyvatel, a to cestou snížení výdajů státního rozpočtu na straně jedné, a zvýšením příjmů na straně druhé. Současně by novela měla také zajistit narovnání podmínek pro zdanění úrokových příjmů z vkladů ve stavebním spoření s podmínkami pro zdanění obdobného typu příjmů z jiných bankovních vkladových produktů.
Konkrétně tedy návrh snižuje výši státní podpory stavebního spoření z 15 % na 10 % při zachování maximálního limitu základu ve výši 20 000 Kč. Dále je doplněna technická změna, která se týká nastavení limitů pro další činnosti stavebních spořitelen, kdy dochází k úpravě konstrukce těchto limitů.
V oblasti daní z příjmů pak návrh přináší změnu týkající se výhradně příjmů účastníků stavebního spoření, když dochází ke zrušení osvobození příjmů z úroků z vkladů ze stavebního spoření, a to včetně úroků ze státní podpory.

- red -