Ministryně spravedlnosti při té příležitosti přednesla příspěvek, v němž shrnula dosavadní vývoj agendy určování výživného a v němž mimo jiné zazněly tři hlavní zásady, podle kterých by se mělo v těchto otázkách postupovat. Těmito zásadami je: 1. Má-li rodič nezaopatřené děti, je jeho povinností se o ně postarat. 2. Výživné má přednost před leasingem a hypotékou a 3. Dítě má právo podílet se na životní úrovni rodičů, i kdyby rodič neměl reálné příjmy.
„Z jednání expertní skupiny ministerstva spravedlnosti vyplynulo, že není problém zjišťovat příjem jen u osob samostatně výdělečně činných, ale rovněž u jiných než státních zaměstnanců. Z toho důvodu bychom se nyní měli zamyslet nad takovými otázkami jako je prolomení mlčenlivosti při určování příjmu, zda zavést trestní postih, neuvádí-li rodič přesné údaje o svých příjmech, a zda v rámci větší ochrany dětí ponechat opatrovnická řízení veřejná či ne,“ uvedla Kovářová.
Kromě ministryně spravedlnosti vystoupila v hlavním bloku rovněž děkanka Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci profesorka Milana Hrušáková. Její příspěvek byl zaměřen na zjišťování příjmů rodičů v ideální podobě. Zaznělo v něm kromě jiného také to, že by opatrovnickým řízením mohlo pomoci předcházející řízení mediační. Během diskuze byla potom znovu otevřena otázka možného dovolání a specializovaných senátů u jednotlivých soudů. Tyto snahy ministerstvo spravedlnosti již od samého počátku optimalizace určování výše výživného podporuje.