V roce 2006 byl schválen nový zákon o nemocenském pojištění a zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím tohoto zákona. Tyto zákony měly původně nabýt účinnosti od 1. 1. 2007, ale jejich účinnost byla nejprve odložena o jeden rok a zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů došlo k odložení účinnosti ještě o další rok, takže oba tyto zákony nabývají účinnosti až 1. 1. 2009. Odložením účinnosti byl též vytvořen časový prostor k tomu, aby mohly být připraveny a projednány potřebné změny zákona o nemocenském pojištění a zákona č. 189/2006 Sb., tedy zákona, kterým se mění zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění.

Projednávaný návrh zákona lze slovy předkladatele charakterizovat jako technický. Jeho hlavním účelem jsou:
1.        Zpřesnit novou právní úpravu v zájmu jednotného provádění a odstranění zjištěných výkladových problémů a dalších nedostatků nové úpravy – sjednocení terminologie.
2.        Dosáhnout souladu s jinými zákony, zejména těmi, které byly schvalovány ve stejné době jako zákon o nemocenském pojištění a které nejsou s tímto zákonem plně provázány.
3.        Zjednodušit administrativní provádění.

Obsahem návrhu zákona je řada dílčích změn v jednotlivých zákonech. V novele zákona o nemocenském pojištění se zejména navrhuje zpřesnění podmínek účasti na pojištění u tzv. zahraničních zaměstnanců. V rámci režimu dočasně práceneschopného pojištěnce se v případě změny místa pobytu stanoví souhlas ošetřujícího lékaře pro všechny případy a zpřesňuje se okruh údajů vedených zaměstnavateli, aby se nejednalo o nadbytečné údaje.

V novele zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se zejména navrhuje zvýšení počtu zaměstnanců z 25 na 50 u zaměstnavatele, který se chce přihlásit do systému s vyšší pojistnou sazbou, avšak s úhradou poloviny náhrady mzdy v případě prvních 14 dní dočasné pracovní neschopnosti. U osob samostatně výdělečně činných se sjednocuje obdobně, jako je tomu již u zaměstnanců, vyměřovací základ na pojistné se základem daně z příjmu. A zjednodušuje se postup při podávání opravných přehledů.

V novele zákona o důchodovém pojištění se zejména navrhuje u osob samostatně výdělečně činných zpřesnění vymezení vedlejší samostatné výdělečné činnosti, kdy postačí souběh samostatné výdělečné činnosti se zaměstnáním bez sledování a prokazování výše příjmu.

Návrhem se nyní zabývá Výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny. Navrhovaná účinnost většiny změn je 1.1.2009.