Nejvyšší správní soud publikoval své rozhodnutí týkající se dodatečného povolení stavby

Nejvyšší správní soud České republiky v minulých dnech na svých internetových stránkách publikoval své významné rozhodnutí v rámci kterého posoudil právní otázku, zda v řízení o dodatečném povolení stavby podle stavebního zákona je nezbytný souhlas současného vlastníka stavby nebo zda je současný vlastník vázán souhlasem vlastníka učiněným alespoň nepřímo v době, kdy byla nepovolená stavba provedena. Protože se judikatura NSS v tomto rozcházela, rozhodoval o věci rozšířený senát.

Soudci Nejvyššího správního soudu se přiklonili k právnímu názoru, že podá-li v řízení o odstranění stavby provedené bez stavebního povolení - úpravy bytu - podle stavebního zákona nájemce bytu žádost o její dodatečné povolení, je stavebníkem jen tehdy, pokud o tom předloží písemnou dohodu s vlastníkem stavby. Vlastníkem stavby je přitom nutné rozumět osobu, která je vlastníkem stavby v době rozhodování stavebního úřadu o dodatečném povolení stavby.

„Rozšířený senát nesouhlasil s argumentem, že nájemce bytu, který získal k provedení stavebních úprav výslovný souhlas státu jako vlastníka domu, se mohl legitimně domnívat, že takový souhlas k provedení stavebních úprav postačuje. I podle tehdy platné právní úpravy bylo možné provádět stavební úpravy pouze na základě stavebního povolení, popř. v některých případech na základě ohlášení. Uživatel bytu provádějící úpravy, byť se souhlasem aktuálního vlastníka, tedy nemohl mít žádnou „dobrou víru“ ohledně legálnosti nepovolených stavebních úprav. Naopak musel být srozuměn s tím, že kdykoli v budoucnu může být nařízeno jejich odstranění,“ uvedl předseda rozšířeného senátu Josef Baxa.

„Pokud ani v oblasti soukromého práva neplatí vázanost nabyvatele nemovitosti dohodou předchozího vlastníka s nájemcem, která nájemce opravňovala k provedení stavebních úprav pronajaté nemovitosti, tím méně lze takovou dohodu nájemce a minulého vlastníka akceptovat v řízení o povolení stavby a tedy ani ne v řízení o odstranění stavby. Takové omezení vlastnického práva vlastníka nemovitosti ve prospěch nájemce nevyplývá ze zákona ani není ve veřejném zájmu. Proto by znamenalo porušení práva stěžovatelů na ochranu jejich vlastnického práva, jak je zakotveno v čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Z toho vyplývá, že nájemce nemůže podat žádost o dodatečné povolení stavebních úprav pronajatého bytu, pokud nepředloží písemnou dohodu s aktuálním [v době rozhodování stavebního úřadu v řízení dle § 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona] vlastníkem bytu nebo domu,“ uvádí se mimo jiné v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Úplné znění předmětného rozhodnutí a jeho skutkový popis lze nalézt na internetových stránkách Nejvyššího správního soudu.
Odeslat článek e-mailem
Odeslat článek e-mailem
Vaše jméno: Váš e-mail:
E-mail adresáta: Poslat:
Komentář: