Novelou navrhované kvórum 35 % je, dle předkladatele, na jedné straně méně přísným požadavkem pro dosažení platnosti rozhodnutí v místním referendu, které zefektivní institut místního referenda, a na druhé straně zůstává dostatečně vysoké, aby byl zachována reprezentativní účast na rozhodování v místním referendu. Schválená právní úprava přitom nijak nezasahuje do ustanovení, jenž stanoví potřebný minimální počet podpisů pod návrh na vyhlášení místního referenda v závislosti na počtu obyvatel obce, je-li konání místního referenda iniciováno přípravným výborem. Stejně tak zůstává zachována prostá většina hlasů všech členů zastupitelstva obce, jde-li o vyhlášení místního referenda z rozhodnutí zastupitelstva obce.

Novela současně předpokládá změnu ustanovení o počtu hlasů potřebném pro to, aby rozhodnutí v místním referendu bylo závazné.

Tato změna navazuje na snížení kvóra pro platnost rozhodnutí v místním referendu. Snižuje-li se totiž kvórum pro platnost rozhodnutí v místním referendu z 50 % na 35 %, pak by podle stávající právní úpravy postačovala k přijetí závazného rozhodnutí v místním referendu nadpoloviční většina z 35 % všech osob oprávněných hlasovat v místním referendu, tj. 17,5 %.

Nově se proto navrhuje, aby rozhodnutí v místním referendu bylo závazné, jestliže pro něj hlasovala nadpoloviční většina hlasujících a zároveň alespoň 25 % všech osob oprávněných hlasovat v místním referendu. Podle navrhované právní úpravy by tak byl počet hlasů nezbytný k přijetí závazného rozhodnutí v místním referendu v podstatě stejný jako ve stávající právní úpravě a znamenal by, že pokud by se hlasování v místním referendu zúčastnilo jen minimálně požadovaných 35 % oprávněných osob, pak by rozhodnutí v místním referendu bylo závazné, jen pokud by se pro jednu z variant vyslovilo více než 70 % z hlasujících oprávněných osob. Stanovení této podmínky pro dosažení závazného rozhodnutí v místním referendu má přispět k zachování legitimity rozhodnutí přijatého v místním referendu tak, aby malá menšina v obci nemohla rozhodnout na úkor většiny.

Nadále však bude při rozhodování o oddělení části obce nebo sloučení obcí, anebo o připojení obce k jiné obci rozhodnutí v místním referendu přijato jen tehdy, jestliže pro něj hlasovala nadpoloviční většina oprávněných osob v příslušné obci či její části.

Dále se navrhuje vypustit sankci v podobě rozpuštění zastupitelstva obce za neprovedení rozhodnutí přijatého v místním referendu bez náhrady.

Rozpuštění zastupitelstva obce za neprovedení rozhodnutí přijatého v místním referendu totiž znamená, že stát fakticky nepřímo ukládá obci, jak má postupovat v oblasti samosprávy, a to pod hrozbou rozpuštění jejího zastupitelského orgánu, zvoleného v demokratických volbách, což je situace z ústavního hlediska problematická. Problematické je i to, že k rozpuštění zastupitelstva obce za neprovedení rozhodnutí přijatého v místním referendu, což je ve své podstatě sankce politické povahy, dochází v rámci správního dohledu státu.

I při zrušení této sankce zůstane pochopitelně zachována politická odpovědnost zastupitelstva a nebude narušen ani správní dozor nad samosprávou, který se v ústavních limitech realizuje rušením nezákonných aktů orgánů samosprávy - jimiž jsou i ty, které nerespektují zákonem stanovenou závaznou povahu rozhodnutí přijatého v místním referendu.

Dále by návrh měl posoudit Senát a poté i prezident republiky.