V navrhované novele trestního zákona se stanoví podmínky, za nichž soud obligatorně uloží zabezpečovací detenci a podmínky, za nichž fakultativně může toto ochranné opatření uložit.
Soud uloží zabezpečovací detenci v případě, pokud rozhodne o upuštění od potrestání, jestliže pachatel spáchal úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let, ve stavu zmenšené příčetnosti nebo ve stavu vyvolaném duševní poruchou, a nelze přitom očekávat, že by uložené ochranné léčení s přihlédnutím k povaze duševní poruchy a možnostem působení na pachatele vedlo k dostatečné ochraně společnosti, a soud má za to, že zabezpečovací detence, kterou pachateli zároveň ukládá, zajistí ochranu společnosti lépe než trest, nebo jestliže pachatel činu jinak trestného, který by naplňoval znaky zvlášť závažného trestného činu není pro nepříčetnost trestně odpovědný, jeho pobyt na svobodě je nebezpečný a nelze očekávat, že by uložené ochranné léčení s přihlédnutím k povaze duševní poruchy a možnostem působení na pachatele vedlo k dostatečné ochraně společnosti.
Zabezpečovací detence potrvá, dokud to vyžaduje ochrana společnosti, což je dáno nebezpečností osob, kterým je toto ochranné opatření ukládáno. Soud nejméně jednou za 12 měsíců přezkoumá, zda důvody pro její další pokračování ještě trvají. U mladistvých chovanců se navrhuje zkrácení této lhůty soudního přezkumu na nejméně jednou za 6 měsíců.
Od výkonu zabezpečovací detence soud upustí, pominou-li před jejím započetím okolnosti, pro něž byla uložena. Takové rozhodnutí může učinit pouze soud, který o uložení ochranného opatření zabezpečovací detence rozhodl.
Trestní zákon předurčuje základní rámec zákona o výkonu zabezpečovací detence, když stanoví, že zabezpečovací detence se vykonává v ústavu se zvláštní ostrahou a s léčebnými, psychologickými, vzdělávacími, pedagogickými, rehabilitačními a činnostními programy.
Zabezpečovací detenci lze, dle návrhu, uložit i mladistvému, a proto se navrhuje i příslušná úprava v zákoně č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů. Pro mladistvé chovance budou připraveny speciální výchovné a vzdělávací pedagogické programy, které by měly v kombinaci s dalšími (zejména léčebnými programy) přispět k jejich rychlému opětovnému zařazení do léčebných procesů v rámci výkonu ochranného léčení ústavního a návratu do psychiatrické léčebny.
Návrh dále obsahuje změnu trestního řádu upravující procesní postup soudu při sledování výkonu zabezpečovací detence, nařízení výkonu zabezpečovací detence, změně výkonu zabezpečovací detence na ochranné léčení a propuštění ze zabezpečovací detence. Dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu zabezpečovací detence vykonává pověřený státní zástupce krajského státního zastupitelství, v jehož obvodu se zabezpečovací detence vykonává. Návrh současně obsahuje i ustanovení o kontrolní činnosti Ministerstva spravedlnosti.
Pobyt v ústavu pro výkon zabezpečovací detence by měl obecně vést k tomu, aby se daný jedinec zamyslel nad svými postoji a usiloval o jejich změnu. V žádném případě tedy nejde a nemůže jít o pouhou „izolaci“. Cílem detence by mělo být postupně dosáhnout toho, aby si chovanec i navzdory výše uvedeným charakteristikám uvědomil svou odchylku a nebezpečnost pro společnost a naučil se s ní žít a měl snahu o spolupráci při léčbě v běžné psychiatrické léčebně. Podmínkou úspěšné léčby v rámci ústavního ochranného léčení je zájem a spolupráce pacienta.
Dále by návrh měl posoudit Senát a následně také prezident republiky.
