V současné době je použití agenta jako operativně pátracího prostředku a podmínky jeho použití upraveno zákonem č. 141/1961 Sb., o trestním řízení. Schválená novela trestního řádu především rozšiřuje okruh trestných činů, u nichž je útvar Policie České republiky oprávněn v trestním řízení použít agenta, a to o trestné činy související s korupcí. Konkrétně o trestný čin přijímání úplatků, trestný čin podplácení a trestný čin nepřímého úplatkářství. Ostatní podmínky použití agenta se však nemění. Agent tak musí být ve vztahu k těmto trestným činům nadále pasivní, tj. může je pouze dokumentovat, nemůže však osoby ke spáchání těchto trestných činů provokovat nebo je k nim navádět.

Pro využití operativně pátracích prostředků v boji proti korupci hovoří, dle předkladatele, zejména fakt, že usvědčování pachatelů korupčního jednání jinými metodami je velmi složité. Korupční trestné činy se vyznačují vysokou mírou latence. Obvykle je v zájmu žadatele o úplatek i poskytovatele úplatku, aby celá věc proběhla v největší tajnosti. Obě strany jsou totiž v pozici pachatele trestného činu, nemají tedy nejmenší zájem na jeho odhalení. Často tedy chybí oznamovatel trestného činu, neboť poškozeným je v korupčních případech “pouze” veřejný zájem a společnost jako celek. V takovém případě, kdy chybí oznamovatel trestného činu, je nutné, aby policie v zájmu úspěšného potírání korupce byla schopna proniknout do zájmového prostředí sama a mohla tak zadokumentovat trestné jednání.
Dále by návrh zákona měl posoudit Senát a následně také prezident republiky.