V zemích střední a východní Evropě tvoří nepřímé zdanění stále důležitější složku příjmu státních rozpočtů. Zhruba 60 % rozpočtových příjmů je tvořeno právě nepřímými daněmi a v zemích jako Polsko, Česká republika a Maďarsko se toto procento stále zvyšuje. Posun k nepřímým daním je více než přímými důsledky daňové politiky zapříčiněn ekonomickými faktory, jako přijetí tržního systému a pokračující hospodářský růst v tomto regionu.

Studie se zabývá zvyšováním nepřímých daní a řadou klíčových témat jako přesun od přímých daní k nepřímým, překážky podnikání, potřeby reforem, soudní spory či využití technologií, které pomáhají splnit všechny náležitosti při odvodu nepřímých daní. Zjištění vyplynula z dat získaných skupinou pro nepřímé daně PricewaterhouseCoopers po celém světě. Výsledky studie ukazují, jaké systémy DPH a DZS zavedlo více než 141 zemí, a to, že většina zemí, které tyto daně teprve zavádějí, upřednostňují jeden typ systému.

Václav Pátek, senior manažer společnosti PricewaterhouseCoopers ČR, k tomu uvedl: „Závěrům této studie odpovídají i současné kroky české vlády, která navrhuje vyvážit snížení daní z příjmů změnou snížené sazby DPH. U všech navrhovaných změn je však nutné brát v potaz nejen úpravu nepřímých daní na úrovni Evropského společenství, ale také vývoj nepřímých daní v sousedních státech. Různé daňové sazby včetně DPH mohou být pro určitý stát znamenat konkurenční výhodu a podnítit tak jeho další ekonomický rozvoj.“