14.06.2007, rubrika: Aktuality
Senát posoudil novelu zákona o důchodovém pojištění
Senát Parlamentu ČR v minulých dnech rozhodl o vládním návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění. Důvodem změn je nález Ústavního soudu. Výsledkem jednání je vůle se návrhem nezabývat.
Ústavní soud svým nálezem zrušil ustanovení § 5 odst. 3 věty druhé a třetí zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a ustanovení § 6 odst. 4 písm. a) bodu 11 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
Podle § 5 odst. 1 písm. r) zmíněného zákona jsou důchodového pojištění účastny osoby pečující o dítě ve věku do čtyř let.
Ústavní soud svým nálezem zrušil s účinností od 1. července 2007 na základě návrhu Nejvyššího správního soudu administrativní podmínku, kterou zákon o důchodovém pojištění stanoví pro účast muže pečujícího o dítě do čtyř let věku na důchodovém pojištění. Podmínka spočívá v tom, že muž se musí k účasti na důchodovém pojištění přihlásit nejpozději do dvou roků od skončení péče o dítě. Dále zrušil část souvisejícího ustanovení v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, podle kterého o rozsahu a době péče muže o dítě ve věku do čtyř let rozhoduje OSSZ na základě návrhu podaného mužem, který pečoval o dítě.
Ústavní soud v této souvislosti shledal, že v té části, která stanoví procedurální podmínku pouze pro muže, porušují zásadu rovnosti v právech, obecně vyjádřenou v Listině základních práv a svobod, podle něhož lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti v právech.
Jako nejvhodnější řešení současné situace bylo shledáno řešení, které spočívá v rozšíření dosavadní úpravy prokazování doby péče ženy o dítě ve věku do čtyř let pro účely zápočtu této doby jako náhradní doby pojištění i na muže, neboť nositel pojištění je schopen technickými prostředky zamezit zhodnocení péče o jedno a totéž dítě ve stejném období více osobám. Toto řešení však předpokládá podrobnější úpravu čestného prohlášení o době péče o dítě, které bude pojištěnec předkládat spolu s žádostí o důchod.
Navržené řešení, dle předkladatele, sice nevyloučí situaci, kdy po zápočtu doby péče o dítě jedné z oprávněných osob požádá o zápočet stejné doby péče o totéž dítě další osoba a bude rovněž dokládat čestným prohlášením, že o dítě pečovala v největším rozsahu, avšak k tomu dojde spíše ojediněle, neboť v převážné většině případů je jedna z oprávněných osob v období do čtyř let věku dítěte účastna důchodového pojištění z důvodu vlastní výdělečné činnosti. V takovém případě provede orgán sociálního zabezpečení šetření a požadovanou dobu dle jeho výsledku buď započte či nikoli. Druhý rodič bude mít v případě nesouhlasu s rozhodnutím o nároku na důchod a jeho výši možnost podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí žalobu u příslušného krajského soudu. V rámci soudního řízení bude přezkoumána i otázka zápočtu doby péče o dítě pro účely důchodového pojištění.
Jestliže byl v důsledku zápočtu náhradní doby pojištění z důvodu péče o dítě ve věku do čtyř let věku důchod přiznán nebo vyplácen ve vyšší částce, nebo byl přiznán nebo vyplácen neprávem, důchod se sníží nebo odejme nebo se jeho výplata zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen. Pokud jde o otázku nároku na vrácení, popř. náhradu nesprávně vyplacené částky důchodu, postupuje se podle § 118a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.
Výhodou navrženého řešení by měla být jeho jednoduchost, srozumitelnost pro pojištěnce, odbourání administrativní zátěže pojištěnců a nezvyšování správních výdajů nositelů pojištění.
Vzhledem k nálezu Ústavního soudu je třeba rovněž řešit přechod na novou právní úpravu v případě doby péče mužů o dítě ve věku do čtyř let v období od 1. ledna 1996, tj. ode dne zavedení možnosti účasti mužů na pojištění z tohoto důvodu, do 30. června 2007. Zachovává se sice návrh na vydání rozhodnutí o době a rozsahu péče o dítě jako podmínka pro posuzování účasti muže na pojištění z důvodu péče o dítě do čtyř let věku daném období, avšak umožňuje se mu ve lhůtě do dvou let od účinnosti navrhované úpravy, tj. v relativně dlouhé lhůtě, aby dodatečně učinil takový úkon a současně se upouští od podmínky podávat přihlášku k účasti na důchodovém pojištění. Podmínky pro hodnocení doby péče muže o dítě v období před 1. červencem 2007 se tak podstatně zjednodušují a vytváří se prostor pro event. zhodnocení této doby, pokud by výjimečně v období od 1. ledna 1996 do 30. června 2007 nedošlo podle dosavadních předpisů ke splnění podmínky pro toto zhodnocení.
Navrhované řešení od 1. července 2007 odstraňuje různé podmínky platné dosud pro muže a ženy při prokazování a hodnocení doby péče o dítě ve věku do čtyř let jako náhradní doby pojištění a zavádí pro ženy i pro muže stejná pravidla.
Kromě úpravy podmínek pro hodnocení péče o dítě do čtyř let věku jako náhradní doby důchodového pojištění se v návrhu zákona řeší ještě některé další dílčí otázky. Jedná se především o zpřesnění úpravy hodnocení samostatné výdělečné činnosti jako vedlejší při péči o osobu, která je závislá na péči jiné osoby, a o rozšíření okruhu dětí považovaných za děti převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů a okruhu osob považovaných za blízké osoby.
Vzhledem k tomu, že se senátoři rozhodli návrhem nezabývat, hledí se na něj jako by byl schválen a měl by jej ještě posoudit prezident republiky.
Nejčtenější články
Novinky
- Firmy opět hlasují o nejlepším a nejhorším zákoně roku
- Jak uspět při daňové kontrole? Komunikovat, komunikovat a komunikovat
- Průvodce českého právníka po jeho evropském osudu - rozhovor s Michalem Bobkem
- Právo pacienta nebýt léčen, je silnější než povinnost léčit – rozhovor s Jolanou Těšinovou
- Výklad novel je někdy opravdovým právním oříškem - rozhovor s Ivanou Štenglovou
- První český komentář k zakládajícím smlouvám EU - rozhovor s Jindřiškou Syllovou
- Daňoví právníci již budou nezbytností – rozhovor s vedoucími autory šedého komentáře k daňovému řádu

