Boloňský proces se v roce 1999 rozšířil z 29 zemí na současných 45, setkání ministrů v Londýně se zúčastní ještě jedna další země (Černá Hora). Poslední hodnotící zpráva o Boloňském procesu, která bude předložena ministrům v Londýně, dospěla k závěru, že při uplatňování boloňských reforem bylo dosaženo značného pokroku. Komise ve své vlastní zprávě Eurydice rovněž podporuje tento pozitivní závěr.

Hlavní boloňské reformy se zaměřují na:
•        strukturu studia založenou na třech cyklech (bakalářský, magisterský, doktorský)
•        zajišťování kvality vysokoškolského vzdělávání, a
•        uznávání kvalifikací a délky studia.

Toto reformní úsilí vytváří ve svém celku nové příležitosti pro univerzity a studenty. Vytvoření nového registru evropských agentur zajišťujících kvalitu vysokoškolského vzdělávání pomůže zviditelnit evropské vysokoškolské vzdělávání a zvýší důvěru v jeho instituce a programy v Evropě i ve světě.

Komisař pro výchovu, vzdělávání, kulturu a mládež, Ján Figeľ, řekl ve svém komentáři k nadcházejícímu londýnskému setkání ministrů: „Boloňské reformy jsou důležité, ale Evropa by nyní měla směřovat ještě dál – univerzity by měly také modernizovat obsah svých učebních osnov, vytvářet virtuální vysokoškolské areály a reformovat své řízení. Měly by rovněž profesionalizovat svou správu, diverzifikovat své financování a otevřít se novým typům studentů, podnikům i společnosti jako celku, v Evropě i mimo ni. Jednotlivé země by měly modernizovat své systémy vysokoškolského vzdělávání ve všech oblastech – vzdělávání, výzkumu a inovacích – aby se staly ucelenějšími, pružnějšími a schopnými lépe reagovat na potřeby společnosti. Tyto kroky by významně přispěly k dosažení cílů Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání a také Evropského výzkumného prostoru.“