Příprava nové právní úpravy stavebního zákona byla vedena snahou o co možná největší rozšíření staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací, jejichž provedení nebude regulováno a které ze zákona nebudou vyžadovat vydání stavebního povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Současně stavební zákon upravuje další výčet staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací, které vyžadují pouhé ohlášení, tzn. že u nich není třeba vést správní řízení – stavebník stavebnímu úřadu pouze ohlásí svůj záměr stavbu provést a stavební úřad vyjádří souhlas nebo provedení stavby rozhodnutím zakáže.

Ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek, do jehož kompetence stavební řád patří, hovořil na semináři o nutné součinnosti stavebních úřadů s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních zákonů. Tyto zákony určují případy, ve kterých se instituce musí vyjádřit ke stavebnímu či územnímu řízení. Součinnost těchto dotčených orgánů je novým stavebním zákonem upravena odlišně od předchozí právní úpravy. Zákon se snaží zamezit řetězení rozhodnutí dotčených orgánů a zkoordinovat jejich fungování tak, aby ušetřil čas žadatele-stavebníka. Povinnost stavebníka opatřovat si množství vyjádření a razítek je totiž jednou z nejvíce kritizovaných částí celého procesu stavby.

Nový stavební zákon byl připravován s cílem zjednodušit a zrychlit průběh vyřízení stavebního povolení u stavebního úřadu. Současně umožnil také nové alternativní postupy získání oprávnění provést stavbu. Stavebník si může vybrat, zda bude absolvovat řízení u stavebního úřadu, nebo se stavebním úřadem uzavře veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby, která nahradí stavební povolení, popř. uzavře smlouvu s autorizovaným inspektorem o provedení kontroly projektové dokumentace pro stavbu, kterou hodlá provést, a po vydání certifikátu autorizovaným inspektorem stavbu stavebnímu úřadu pouze oznámí.