Na nedávné jarní vrcholné schůzce se nejvyšší představitelé EU shodli na tom, že „vnitřní trh v odvětví služeb musí být uskutečněn v plném rozsahu a zároveň musí být zachován evropský sociální model“. V tomto duchu sdělení „Pokyny pro vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb“ zajistí, aby mohly daných výhod využívat všechny strany zapojené do poskytování služeb v jiné zemi EU. Podnikatelské subjekty poskytující služby v rámci EU by se měly v budoucnu potýkat s méně překážkami, menší byrokracií a měly by těžit z rychlejších postupů. Členské státy musejí vyjasnit, co se od společností při vysílání pracovníků vyžaduje. Společnosti budou mít také lepší přístup k informacím týkajícím se mezd a pracovních podmínek. Kromě toho bude Komise členským státům pomáhat za účelem účinnější výměny informací a zlepšení správní spolupráce.
Vladimír Špidla, člen Evropské komise pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti, zdůraznil: „Tato směrnice je zásadním nástrojem pro zajištění volného pohybu služeb a zároveň pro předcházení sociálnímu dumpingu. Její dopad se však v plném rozsahu projeví pouze v případě, že ji budou členské státy řádně uplatňovat. Apeluji na členské státy, aby poskytování služeb v Evropě usnadnily, aby evropští pracovníci mohli plně využívat výhod vnitřního trhu a zároveň byli dobře chráněni.“
Uvedené sdělení na základě judikatury Evropského soudního dvora vysvětluje, že hostitelské členské státy mají povinnost zajistit, aby pracovní podmínky stanovené ve směrnici o vysílání pracovníků platily i pro pracovníky vyslané na jejich území. Přitom mohou hostitelské členské státy vyžadovat, aby zahraniční poskytovatelé služeb plnili určitá kontrolní opatření. Tato opatření však musejí brát ohled na článek 49 Smlouvy a nemohou představovat neoprávněné a neúměrné omezení volného pohybu služeb.
Sdělení obsahuje pokyny týkající se čtyř opatření a zejména stanoví, že poskytovatel služeb není povinen mít na území hostitelského členského státu stálého zástupce, hostitelská země nesmí pro vyslání pracovníků vyžadovat žádné předchozí povolení, avšak společnosti poskytující služby případně budou muset při poskytování služeb v jiném členském státě získat v některých odvětvích všeobecné povolení, členské státy mají možnost požádat o to, aby bylo vyslání pracovníků před zahájením práce ohlášeno, aby se usnadnily kontroly v hostitelských zemích a poskytovatelé služeb musejí uchovávat dokumenty týkající se sociálních a pracovních podmínek jako například výkazy o počtu odpracovaných hodin nebo dokumenty týkající se zdravotních a bezpečnostních podmínek na pracovišti.
Sdělení se zabývá i zvláštními kontrolami vyslaných pracovníků, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí.
Vnitrostátní orgány zemí původu musejí loajálně spolupracovat s orgány v hostitelských členských státech a poskytovat jim veškeré nezbytné informace, aby jim umožnily vykonávat jejich kontrolní povinnosti a bojovat s nezákonným počínáním. Kontaktní místa a orgány odpovědné za dohled musejí být dostatečně vybaveny a musejí mít i dostatečné zdroje k tomu, aby mohly správně a obratem reagovat na všechny druhy požadavků. Také musejí existovat příslušná opatření, která umožní postihnout zahraniční poskytovatele služeb, kteří nedodržují správné pracovní podmínky stanovené ve směrnici.
Aby bylo vysílání pracovníků usnadněno, předkládá Komise několik návrhů určených členským státům, mimo jiné zlepšení internetových stránek a dalších informačních prostředků, posílení kontaktních míst a orgánů odpovědných za dohled, využití elektronických systémů pro výměnu informací a zlepšení kontaktů mezi inspektoráty práce.
Komise s cílem pomoci členským státům vyvinula mnohojazyčný formulář spolupráce, který mohou členské státy využít pro výměnu veškerých podstatných informací. Tento formulář by měl místním úředníkům usnadnit zkoumání dokumentů – bez ohledu na jazykové překážky.
Sdělení zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby členské státy posílily své úsilí o prosazení minimálních norem stanovených ve směrnici. V průběhu nadcházejících 12 měsíců se plánuje posouzení prosazování této směrnice a Komise na konci uvedeného období připraví zprávu. Nebude-li dosaženo dostatečného pokroku, přijme Komise vhodná opatření, která mohou vést k řízení pro porušení práva.
