V úvodu svého projevu místopředseda Komise vysvětloval samotnou lisabonskou strategii a uvedl: „ Podstata strategie pro růst a zaměstnanost ve skutečnosti tkví ve zvýšení evropské konkurenceschopnosti ve stále globalizovanějším světě a v zajištění solidního standardu pro naše potomky v sociální oblasti i oblasti životního prostředí....

… Vedle výzvy spojené s globalizací je zde ta, kterou před nás postavily velké demografické změny. Díky pokroku v hospodářství, sociální oblasti a vědě se Evropané dožívají vyššího věku. Zároveň s tím je však více lidí závislých na důchodech a zdravotní péči, kterou naopak stále méně lidí může financovat. V současné době na jednoho seniora pracují čtyři lidé, nicméně do roku 2050 bude tento poměr 2 ku 1.“

Dále se místopředseda podrobněji zabýval tématem globalizace.

V souvislosti se strategií pro růst a zaměstnanost dále uvedl: „ Hlavní rysy obnovené strategie pro růst a zaměstnanost lze shrnout takto: zesílená odpovědnost, větší soudržnost a cílenější zaměření na růst a zaměstnanost.

Zaprvé zesílená odpovědnost. Jelikož se politiky, kterými se zabývá strategie pro růst a zaměstnanost, týkají mnoha oblastí, je důležité si jasně definovat odpovědnost. Členské státy uskutečňují reformy na vnitrostátní úrovni a prezentují je v národních programech reforem. Poprvé se tak stalo v říjnu roku 2005. Opatření přijatá na úrovni Společenství naproti tomu patří do lisabonského programu Společenství, který Komise předložila v červenci 2005. Z klíčových iniciativ přijatých Komisí s cílem provést lisabonský program Společenství bych rád zmínil 4 zásadní projekty, za které jsem odpovědný, a to: lepší právní úprava, nová průmyslová politika, nová politika pro malé a střední podniky a integrovaný přístup k inovacím a výzkumu.

Zadruhé větší soudržnost. Revidovaná strategie pro růst a zaměstnanost je založena na integrovaném souboru hlavních směrů, které se týkají makroekonomických a mikroekonomických politik, jakož i politiky zaměstnanosti. Loni v létě přijala Rada tyto hlavní směry na období tří let. Tvoří základ, z něhož členské státy vychází při přípravě národních programů reforem.

Zatřetí cílenější zaměření na růst a zaměstnanost. Nové hlavní směry a většina národních programů reforem odráží silné zaměření na vybraná klíčová opatření na podporu růstu a zaměstnanosti.
Národní programy reforem se skládají ze tří částí týkajících se makroekonomických a mikroekonomických politik a také politiky zaměstnanosti. Makroekonomické otázky se vztahují zejména na veřejné finance, cenový vývoj, celkovou nezaměstnanost a v případě zemí eurozóny a zemí, které se do ní chtějí vstoupit, také na odpovídající stabilitu a konvergenční kritéria. Politika zaměstnanosti se pochopitelně zabývá veškerými záležitostmi v souvislosti s trhem práce, včetně vývoje mezd, důchodů a dalších sociálních otázek. Mikroekonomické politiky se věnují strukturálním reformám, které jsou nezbytné pro zvýšení celkového růstového potenciálu a konkurenceschopnosti hospodářství ve střednědobém a dlouhodobém horizontu.“

Dále v proslovu zaznělo: „V letošní zprávě Komise jsme určili čtyři klíčové oblasti, které by se měly letošní a příští rok stát prioritou: znalosti a inovace; rozvoj podnikatelského potenciálu, včetně podpory malých a středních podniků; reakce na globalizaci a stárnutí populace; a společná energetická politika EU.

Tato čtyři prioritní opatření napomohou tomu, aby se proces provádění soustředil na základní priority, které zásadním způsobem posunou agendu pro růst a zaměstnanost vpřed.

Evropská rada tyto návrhy Komise projednávala právě před týdnem a uvítala je. Evropská rada rovněž Komisi požádala, aby vypracovala konkrétnější návrhy v některých z uvedených oblastí, například pokud jde o rozvoj podnikatelského prostředí a společnou energetickou politiku. Mezitím také členské státy zvýšily své závazky, například v oblasti výdajů na výzkum a vývoj, kde si nyní všech 25 zemí stanovilo jasný cíl pro rok 2010.“ Pokud jde o český národní reformní program vyvinula česká vláda podstatné úsilí k vytvoření souhrnného strategického dokumentu, který představí reformy, jež je třeba během následujících tří let provést, , uvedl místopředseda.
V připravovaném programu byl politickým koordinátorem jmenován zástupce předsedy vlády pro ekonomiku. Správní struktura má zahrnovat příslušná ministerstva a sociální partnery. Program projednal parlament a sociální partneři, což je pozitivní krok.

Český reformní program podle názoru Komise definuje hlavní úkoly, jimž Česká republika čelí, a reaguje na ně, zejména snahu pokračovat v reformě veřejných financí; posílit a zvýšit konkurenceschopnost průmyslu a zároveň respektovat potřebu udržitelných zdrojů a zvýšit pružnost pracovního trhu. Národní reformní program celkově obsahuje některé užitečné iniciativy, především v oblasti mikroekonomické politiky, ale je třeba rovněž zdůraznit, že v některých oblastech zcela jasně chybí priority a konkrétní opatření.

„Jsme přesvědčeni, že aby bylo provádění strategie úspěšné, bude nutné vytvořit cíle, časový harmonogram provádění reforem a vhodný postup jejich sledování“dodal pan Verheugen.