Posouzený návrh zákona představuje samostatnou právní úpravu podmínek, při jejichž splnění lze realizovat krajní zásah do vlastnictví pozemků a staveb, v podobě omezení či odnětí vlastnického práva dosavadního vlastníka. Jde o procesní normu, která ve smyslu požadavků ústavního pořádku vymezuje podmínky pro vyvlastnění, případně omezení vlastnického práva, zakotvuje principy určování náhrady za tyto zásahy a upravuje vlastní řízení o vyvlastnění. Realizovat vyvlastnění či omezení výkonu vlastnického práva by tak mělo být možné jen pro účel stanovený zvláštním zákonem a jen tehdy, jestliže nebylo dosaženo dohody a zájem na dosažení účelu sledovaného vyvlastněním převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného. Návrh úzce souvisí s návrhem nového stavebního zákona a zákona doprovodného.
Vládní návrh zákona oproti dosavadnímu právnímu stavu zejména redukuje stávající počet vyvlastňovacích orgánů, neboť namísto dnešních stavebních úřadů (přes 700) povedou napříště řízení o vyvlastnění obecní úřady s rozšířenou působností, Magistrát hl.m. Prahy a Magistráty územně členěných statutárních měst, mění dosavadní náhradu za vyvlastnění zjišťovanou podle cenového předpisu a náhradové vyhlášky na cenu v místě a čase obvyklou, umožňuje, aby náhrada byla poskytnuta nejen v penězích, ale i formou náhradního pozemku nebo stavby, počítá s poskytnutím náhrady za náklady, které vyvlastňovanému vzniknou v souvislosti s vyvlastněním a také zamezuje převodu vlastnického práva vyvlastňovaného na jinou osobu po oznámení zahájení vyvlastňovacího řízení pod sankcí neplatnosti takového úkonu.
Návrh opětovně posoudí poslanci.

